Praha – Nepříliš optimistické předpovědi vývoje české ekonomiky, které naznačovali analytici a ekonomové zpočátku roku, se s odstupem několika měsíců ukazují jako příliš černé. Ekonomika se totiž dokázala vypořádat s mnoha nástrahami a skončila relativně vysoko v černých číslech. Konečný účet vývoje HDP nakonec překonal prvotní odhady na rok 2010 více než dvojnásobně. Zda dojde k podobné situaci i v roce následujícím, je otázkou. Jednalo by se však o příznivou zprávu pro české ekonomické hvozdy.
Rok 2010 se v České republice nesl v duchu několika hlavních témat. Jako o ohrané písničce se už od ledna mluvilo o růstu schodku státního rozpočtu. Také státní dluh přesáhl již na začátku roku bilionovou hranici. Nepříznivou bilanci v únoru korunovalo atakování desetiprocentní hranice nezaměstnanosti, naštěstí se situace na trhu práce od té doby stabilizovala.
Začátek roku nepotěšil zejména české peněženky. Těm ulehčilo zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřební daně z pohonných hmot, cigaret a alkoholu. Lidé rovněž dvojnásobně zaplatili na dani z nemovitosti. Matkám s dětmi se snížila mateřská, méně dostali i dlouhodobě nemocní lidé. S nižšími platy musel začít počítat veřejný sektor, který svůj nesouhlas vyjadřoval poměrně hlasitě.
Témata roku: důchody, stavební spoření a fotovoltaika
Dalším měsícům však dominovala i jiná témata. Úspory kabinetů Jana Fischera i Petra Nečase zasáhly například rodiny, které dosud získávaly slušné „zisky“ ze státem podporovaného stavebního spoření. Podpora připsaná v příštím roce se má nově danit 50 procenty a novela současně zdaňuje výnosy ze spoření.
Stát nenechal nit suchou ani na investorech do fotovoltaických elektráren, a solární výnosy tak nejspíše budou po dobu tří let podléhat 26procentní srážkové dani. Novela o omezení podpory solárních elektráren již prošla senátorským sítem, přesně v polovině prosince pak došlo k již předem avizované signatuře prezidentem.
Zásadní se ukázal rok 2010 také pro pokračování živé debaty o důchodové reformě. Bezděkova komise jako poradní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí letos v červnu představila dvě varianty reformy penzí. V obou navrhla snížení pojistného z 28 procent superhrubé mzdy na 23 procent. Propad příjmů by kryla jednotná sazba DPH ve výši 19 procent, což by se dotklo cen většiny potravin a služeb.
V první variantě by Češi museli odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet. Ve druhé variantě by všech 23 procent odváděli do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohli další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinili, stát by jim přispěl stejnou částkou. Individuální důchodové účty by v obou variantách investičně spravovaly nestátní penzijní fondy prostřednictvím nejméně čtyř investičních fondů: konzervativního, smíšeného, dynamického a profilu státních cenných papírů.
Česká ekonomika a rok 2010
Rok 2009 se do české ekonomiky vryl výrazně zápornými červenými čísly (až pětiprocentní pokles v druhém čtvrtletí), které měl následující rok výbornou šanci napravit. To se mu povedlo již v prvním kvartálu, kdy ekonomika vzrostla o 1,1 procenta. Rozmach pokračoval i v dalších měsících a potěšila zejména čísla za předposlední čtvrtletí roku, kdy ČSÚ oznámil 2,8procentní růst.
Podle ČSOB poháněly českou ekonomiku v roce 2010 zejména výrazné státní zásoby. Za růstem stály i dobré výsledky exportně orientovaných odvětví a boom solárních elektráren, kterému však nyní zvoní hrana. Dařilo se rovněž IT odvětví, maloobchodu nebo inženýrskému stavitelství. Naopak u dna zůstaly letecká doprava, hotely a restaurace, telekomunikace a také realitní sektor.
Budoucnost nejistá
„Nikdy nebyla míra nejistoty a neurčitosti vyšší než teď,“ prohlásil o současné situaci na českém a evropském trhu hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Česká ekonomika má podle ČNB v příštím roce růst o 1,2 procenta, ČSOB je však optimističtější a předpovídá 1,8procentní rozmach. Podle této komerční banky již nebude růst tolik tažen zásobami, jako tomu bylo letos.
Na ekonomiku roku 2011 má mít pozitivní vliv mírný nárůst investic a optimismus by se neměl vyhnout ani zahraniční poptávce. Rizikem nadále zůstává předpovídaná mírně vyšší inflace, propad reálných mezd a již zmíněné přistřihnutí křídel solárnímu boomu. Na HDP se v příštím roce budou rovněž projevovat rozpočtové škrty a averze k riziku, uvádí ČSOB.
Pozitivní zpráva na závěr
Petr Dufek, ekonom ČSOB: „To nejhorší máme za sebou.“
