Českou ekonomiku čeká v příštím roce prudké zpomalení

Praha – Tuzemská ekonomika by měla podle nejnovější prognózy ministerstva financí příští rok vzrůst jen o jedno procento. Ještě v červenci přitom úřad počítal s 2,5 procentním hospodářským růstem, a to v letošním i příštím roce. Letos ekonomika podle nových odhadů stoupne o 2,1 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické predikce, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka proto radí vládě, aby ustoupila prakticky od všech reforem.

Zpomalení ekonomiky v příštím roce nabourá i státní rozpočet. Podle Kalouska bude znamenat výpadek na straně příjmů státního rozpočtu na úrovni 17 až 18 miliard korun, což ještě lze vyřešit úsporami ve výdajích rozpočtu. Podle Kalouska je Česko zhruba ve stejné situaci jako před třemi lety, kdy stálo na prahu recese.

Naopak v letošním roce by měl stát hospodařit lépe, než se původně čekalo. Deficit veřejných financí klesne na 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Doposud odhady ministerstva počítaly se schodkem 4,2 procenta.

Růst ekonomiky v příštím roce by mohl být ještě pomalejší

Říjnová prognóza ministerstva financí sama o sobě nezavdává na přílišný optimismus, Kalousek přitom upozorňuje, že v lednu bychom se mohli dočkat ještě horších čísel. „Byl bych nesmírně šťasten, kdyby skutečně příští rok česká ekonomika rostla jedním procentem. Obávám se, že tomu tak nebude a že lednová prognóza bude výrazně horší než říjnová,“ uvedl.

Luboš Mokráš, analytik České spořitelny

„Jedno procento by bylo realistické za předpokladu, že nedojde k dalšímu zhoršení výhledu eurozóny. Bohužel to vypadá tak, že ke zhoršení výhledu dojde, takže se musíme chystat na to, že jedno procento je spíš optimistické. Co se týče té nejhorší varianty, nedá se vyloučit, že by příští rok mohlo dojít k recesi.“

Ministerstvo financí nyní připravuje zhruba tři scénáře vývoje. Zatímco optimistický scénář počítá pro příští rok s růstem až o procento, další dva – krizový a katastrofický – berou v potaz její pokles. Při těchto variantách by vláda musela vypracovat „zásadní opatření“ v rozpočtu především na straně výdajů a možná i příjmů.

Vláda bude rozpočet upravovat

Vláda v reakci na snížení odhadu výkonu české ekonomiky v příštím roce připraví několik variant úprav na příjmové i výdajové straně rozpočtu, uvedl premiér Petr Nečas. Ke které z nich se kabinet nakonec přikloní, bude podle něj rozhodnuto až na základě lednové makroekonomické predikce.

Sobotka radí vládě, aby ustoupila od všech reforem

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka radí vládě, aby ustoupila prakticky od všech reforem. Jen tak lze podle něj zabránit hrozícímu hospodářskému propadu, jehož příčinu vidí v chybné vládní rozpočtové a hospodářské politice. Sobotka chce, aby vláda odložila důchodovou reformu, která má stát 20 miliard korun, stejně jako daňové reformy, čímž by se ušetřilo dalších 15 miliard korun. Dále by měla převést evropské peníze z operačních programů, kde se nečerpají, do operačních programů, kde se naopak čerpají, aby pomohly reálné ekonomice.

Podle předsedy ČSSD je potřeba okamžitě diverzifikovat export a směřovat jej i do zemí, jako jsou Čína nebo Brazílie. Další možnost šetření vidí Sobotka v ústupu od reorganizace úřadů práce. Vláda by se podle něj měla soustředit na aktivní prozaměstnanostní politiku
a na vytváření nových pracovních míst. Sjednocení daně z přidané hodnoty na 17,5 procenta, nebo dokonce na 19 procent, o kterém vláda uvažuje, by podle Sobotky podvázalo spotřebu domácností a ekonomiku zpomalilo. Proto je potřeba od tohoto záměru rovněž ustoupit, zdůraznil. 

Češi budou méně utrácet

Prognózu spotřeby českých domácností ministerstvo výrazně zhoršilo. Zatímco v předchozích odhadech analytici ministerstva očekávali růst spotřeby až o dvě procenta v roce 2012, nyní očekávají letos i příští rok pokles spotřeby domácností. „Spotřebu domácností stlačuje jejich nepříznivá příjmová situace, zejména pokles objemu platů v části veřejného sektoru. V nejbližších čtvrtletích budou proti růstu působit i obavy spotřebitelů z dluhové krize v eurozóně a z následných ekonomických turbulencí,“ uvedlo ministerstvo. Také míra nezaměstnanosti by měla být letos a příští rok mírně vyšší než v červencových odhadech. V obou letech by měla nezaměstnanost činit 6,9 procenta.

Naopak problém by tuzemská ekonomika neměla mít s inflací, kterou ministerstvo očekává dokonce nižší než v červencové prognóze. Průměrná míra inflace by měla letos činit 1,9 procenta proti původně předpovídaným 2,3 procenta. V roce 2012 by měla inflace stoupnout na 3,2 procenta kvůli postupnému sjednocování sazeb daně z přidané hodnoty. Zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z deseti procent na 14 procent podle ministerstva zvýší inflaci o 1,1 procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 26 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...