Česko poskočilo v žebříčku konkurenceschopnosti. První jsou opět USA

Praha – Posun o čtyři příčky na 29. místo – takový je letošní výsledek Česka v žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje švýcarský institut IMD. Česká republika si polepšila už druhý rok za sebou, ale až letos se dostala mezi první polovinu srovnávaných zemí. V předchozích letech ztrácela kvůli dlouhé ekonomické recesi a propadala se čtyři roky za sebou. Obrat nastal až loni. První místo i tento rok obhájily Spojené státy.

Podle IMD těží Spojené státy z účinné infrastruktury, inovací či efektivního podnikání. Druhou příčku obsadil Hongkong a třetí Singapur. Čtvrté skončilo Švýcarsko, které tak přišlo o loňskou druhou pozici. Do první desítky se dostalo také Lucembursko, které se posunulo z jedenácté na šestou pozici. Německo první desítku letos uzavírá.

  • Institut IMD zakládá svá hodnocení konkurenceschopnosti zemí ze dvou třetin na statistických ukazatelích. Z jedné třetiny index zahrnuje data z průzkumů.

Nejednoznačný vývoj institut pozoroval v Asii a ve státech východní Evropy. Vzhůru v žebříčku se tak posunulo například Polsko, a to o tři místa na 33. příčku. Naopak Slovensko skončilo 49., což je o jednu místo horší výsledek než loni. Ozbrojený konflikt a s tím související kolísavost na trzích se nepříznivě odrazily na konkurenceschopnosti Ruska a Ukrajiny. Zatímco Rusko se v hodnocení propadlo o sedm míst na 45. příčku, Ukrajina proti loňsku sklouzla o 11 míst na předposlední místo před Venezuelou.

  1. Spojené státy
  2. Hongkong
  3. Singapur
  4. Švýcarsko
  5. Kanada
  6. Lucembursko
  7. Norsko
  8. Dánsko
  9. Švédsko
  10. Německo

Z velkých rozvíjejících se ekonomik se dařilo například Číně (22.), které pomohlo zlepšení v oblasti vzdělávání a veřejných výdajů. Brazílie (56.) si kvůli propadu domácí ekonomiky a slabší podnikatelské náladě naopak mírně pohoršila. IMB v této souvislosti poukazuje na obtíž se zařazováním těchto ekonomik do jedné kategorie. Problémy, které ovlivňují konkurenceschopnost těchto zemí, se totiž liší.

  • Konkurenceschopnost zemí velkou měrou souvisí se schopností podniků zůstávat v průběhu času v zisku, uvedl ke zprávě ředitel střediska IMD pro konkurenceschopnost ve světě Arturo Bris. Podnikatelská efektivita pak vyžaduje větší produktivitu. Její zvýšení zůstává pro všechny země „zásadním úkolem,“ řekl.

Zvláštní pozornost letos institut věnoval efektivitě podnikání, kdy se zaměřil na to, do jaké míry podmínky v jednotlivých zemích umožňují firmám jednat inovativně, zodpovědně a zároveň výdělečným způsobem. Nejlepších výsledků dosáhly většinou státy, kterým se vedlo nejlépe i v celkovém srovnání. První je Hongkong, který se do čela srovnání vyšvihl ze třetího místa. Spojené státy, které tomuto hodnocení loni kralovaly, obsadily druhou příčku. Mezi největší skokany patřilo Lucembursko, které se posunulo o deset míst na čtvrtou příčku. Česká republika se zlepšila i v tomto hodnocení - skončila 31., loni jí patřilo 40. místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...