Praha - Z ekonomického hlediska je jednoznačně nejvýhodnější varianta plného prolomení těžebních limitů. Kvalita hnědého uhlí v Česku je natolik dobrá, že dává smysl bourat i vesnice. Problém ale je, že státu chybí jednoznačná energetická koncepce. Upozorňuje na to ve Studiu 6 Vladimír Slivka z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy Báňské.
Jediná možná a správná varianta, a to jak z ekonomického hlediska, tak i budoucnosti, je podle Vladimíra Slivky z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy Báňské v Ostravě prosadit variantu plného prolomení limitů. Pokud se nebude realizovat nic, nebo naopak jen část, což jsou všechno možnosti, které resort ministerstva průmyslu a obchodu předložil, pak to podle něj nebude mít smysl. A to platí i pro variantu, za kterou se staví i samotný ministr Mládek, když navrhuje posunutí limitů na dole Bílina a částečného prolomení na dole ČSA, která by znamenala zbourání zhruba 170 domů v Horním Jiřetíně. „To je takový kočkopes. Zbourána by byla jen jižní část Horního Jiřetína. Ale i to je ekonomicky i technologicky nereálné, neboť jsou tam zcela nepříznivé skrývkové poměry,“ říká Slivka. Zaměstnavatelé a odboráři mají stejný názor.
Podle Slivky je potřeba se podívat na těžbu hnědého uhlí v Česku v celkovém kontextu evropského energetického mixu. Jednou z důležitých věcí je fakt, že výhřevnost našeho hnědého uhlí dosahuje vynikajících hodnot. „Česká republika disponuje nejkvalitnějším hnědým uhlím v rámci EU. A pokud hovořím o Evropské unii, je potřeba zmínit zprávu Evropské komise, která byla vedená Günterem Verheugenem, a která nabádá k maximální soběstačnosti v těžbě a využití nerostných surovin. A tam komise konstatuje, že první polovina 21. století bude o fosilních palivech, druhá o jádru a až na konci 21. století můžeme hovořit o využití vodíku formou palivových článků,“ upozorňuje na souvislosti Slivka.
Chybí energetická koncepce
Ovšem je otázkou, zda diskuze o prolomení limitů těžby je na místě v době, kdy není obecně jasná energetická koncepce státu, a zda právě tento fakt není brzdou, která obecně komplikuje přijetí jakéhokoliv rozhodnutí. „Poslední kvalitní energetická koncepce byla vytvořena v roce 2004, bohužel politické garnitury si z koncepce udělali trhací kalendáře, a ačkoliv měla být aktualizována již v roce 2008, nestalo se tak a od roku 2012 stále připravujeme novou energetickou koncepci,“ souhlasí Slivka.
Jeho pracoviště zároveň zpracovalo před čtyřmi lety celkovou analýzu českého teplárenství, ze které vyplynulo, že ani v případě dostavby dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, nemůže Česko počítat, že by se bez kvalitního hnědého uhlí obešlo. „Suroviny vždy sehrávaly primární roli v rozvoji lidské společnosti. Pokud je budeme mít, nejen že budeme soběstační, ale můžeme sehrávat významnou roli z hlediska energetického mixu v rámci středoevropského prostoru,“ upozorňuje.
Pokud dojde k prolomení limitů, tak bychom toto uhlí těžili podle odhadů zhruba do roku 2070. „Z pohledu toho, co jsem uvedl o energetických zdrojích globálně v rámci EU, bychom tím měli dostatek času naplánovat i výstavbu jádra,“ říká.
A dodává, že uvažovat o alternativě v podobně obnovitelných zdrojů nepovažuje za reálné, neboť ty vždy sloužily a budou sloužit spíše jako doplněk páteřních zdrojů energie. Stačí se podle něho podívat do sousedního Německa, kde mají alternativní zdroje dveře otevřené. Tam poslední dva roky těžba hnědého uhlí roste a s přípravou otevření nového velkodolu zde dojde ke zbourání tří vesnic. „Celé neštěstí těch limitů je, že do této záležitosti vstupuje stát, který předal dobývací koncesi soukromé firmě, a ta by měla jednat s představiteli a obyvateli Horního Jiřetína tak, aby vypořádání za opuštění domovů bylo adekvátní současné situaci na trhu s nemovitostmi,“ zdůrazňuje Slivka.
