Praha - I když Češi nepatří mezi velké jedlíky sýrů, spotřeba podle statistik rok od roku stoupá. Sýry typu parmazán, gorgonzola nebo čedar jsou pro Čechy stále trochu exotika. Průměrný Čech totiž sice za rok spořádá tři kilogramy sýra - jenže jsou to většinou takzvané taveňáky nebo eidam „třicítka“. Přečtěte si rady, jak poznat ty kvalitní.
Česko je taveňáková velmoc. Jak poznat kvalitní sýry?
Zatímco ve světové spotřebě vede mezi lidmi čedar, Češi nedají dopustit na eidam s 30 procenty tuku. Obchodníci hlásí, že je stále nejprodávanější. Navíc jsou Češi také přeborníky ve spotřebě tavených sýrů. Sníme jich vůbec nejvíc na světě.
A čeští výrobci se podle odborníků za své sýry rozhodně nemusejí stydět – právě naopak. „České tavené sýry jsou mimořádně kvalitní. Spotřebitel jim může určitě věřit,“ tvrdí Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. „Když to srovnám s érou socialismu, kvalita tavených sýrů výrazně narostla,“ přidává se organizátor Celostátní přehlídky sýrů Ladislav Čurda.
Které české sýry bodují v zahraničí?
Tři české sýry získaly Chráněné zeměpisné označení EU – jsou to Olomoucké tvarůžky, Jihočeská niva a Jihočeská Zlatá niva.
Oči na stopkách
Na co by si ovšem lidé měli dát v obchodech pozor, jsou sýrové náhražky. Tlak obchodníků na cenu totiž nutí výrobce volit levnější suroviny. „Jsou to produkty, kdy je jedna z mléčných složek nahrazena rostlinnou složkou,“ vysvětluje Kopáček. Pozorný zákazník ale levnější alternativu snadno odhalí. Takový výrobek totiž nesmí být označen jako sýr.
Jedinou radou tedy je mít oči na stopkách a věnovat čas prohlížení miniaturních písmenek na etiketách. Výrobce musí ve složení vypsat, z čeho se výrobek skládá, a jestliže obsahuje rostlinný tuk, jedná se o náhražku. Prodejci navíc musí v regálech alternativy viditelně označit. Jenže mnohde se takové výrobky prodávají hned vedle normálních sýrů, a tak zákazník snadno cedulku s nápisem „alternativa mléčného výrobku“ přehlédne.
Výrobky z rostlinných náhražek nesmí být označeny jako sýr, výrobci ale i na to mají finty, jak zákazníka zmást. Zakázaná slovíčka vypustili, a tak se dají v regálech najít třeba výrobky s názvem „smažák“, „tavený“ nebo „tavené plátky“.