Česko je nejhorší v přípravě na čerpání eurofondů

Praha - Česká republika se propadla na poslední místo v žebříčku zemí, které chtějí čerpat peníze z eurofondů. Šance získat je se tak oddalují a vinu si jako horký brambor přehazují současná a minulá vláda. Dva a půl měsíce před koncem roku nemá Česko schválený ani jeden operační program, má nejhorší skóre z nových členských zemí.

Příprava čerpání dotací na příštích šest let pokračuje stále pomalu. Dva a půl měsíce před koncem roku nemá Česko jako jediný nováček schválený ani jeden operační program. „My se musíme pochopitelně srovnávat s okolními zeměmi, a ty jsou na tom pohříchu lépe,“ přiznává europoslanec Jan Březina.

Podle zdrojů z Evropské komise by se první tři programy ze sociálního fondu mohly podepsat už příští týden. „Do několika dní budeme mít schváleny asi tři nebo čtyři programy. Když se podíváte do toho žebříčku, tak většina těch zemí má dnes schváleny dva, tři nebo čtyři programy,“ tvrdí ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.

Některé státy si však stojí podstatně lépe. Maďarsku Brusel odsouhlasil už všech 15 programů, Polsku dvanáct z dvaadvaceti. Slovensko má jisté čtyři. U českých programů je naopak už teď jasné, že se letos nepodaří schválit program Výzkum a vývoj pro inovace. I nad dalšími visí otazník.

„Když budou některé programy schváleny v lednu, tak to období, po které budou čerpány, je zase tři roky, takže nepřijdeme ani o jeden den, ani o jeden rok,“ nevidí v situaci problém Čunek. Martin Bursík se na to dívá také optimisticky: „Znamená to, že se vlastně prodlužuje období čerpání z evropských fondů, ale neznamená to, že bychom nějak odkládali ten start. Třeba naše ministerstvo už první výzvu žadatelům udělalo 29. června a nyní přijímáme žádosti, máme jich něco přes dvě stě.“

Česko si zkomplikovalo život samo. Programů předložilo moc, dvacet čtyři, a ještě pozdě. Vedení ministerstev viní předchozí vládu ČSSD, že při přípravě zaspala. Ta zase vidí problém ve vládě současné. „Po nástupu Topolánkovy vlády byly v rámci noci dlouhých nožů rozmetány týmy odborníků na ministerstvu průmyslu, místního rozvoje i školství, ze státní správy odešly desítky kvalifikovaných lidí. Tito lidé už měli zkušenosti s čerpáním evropských fondů,“ nechal se slyšet Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Evropská komise ale uklidňuje, že důležitější než samotné schvalování programů je další fáze – příprava podrobného plánu čerpání. Z něj vyplyne, kam a kolik peněz v jednotlivých letech půjde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 2 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 2 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 12 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
včera v 20:20

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35
Načítání...