Češi polským potravinám nedůvěřují, přesto je kupují

Nahrávám video
Češi kupují polské potraviny dále, navzdory skandálům
Zdroj: ČT24

Polsko patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky. Vzájemné obchodní vztahy v minulosti narušilo i několik afér, hlavně potravinových. Čeští spotřebitelé levnější zboží z Polska ale i tak stále kupují. Zejména pokud bydlí jen kousek za hranicemi, tak se jim cesta rozhodně vyplatí.

Plesnivé uzeniny, falšované kakao a další šizené potraviny. Zřejmě nejvíc pověsti polských potravin uškodila kauza antibiotik v kuřecím mase v roce 2013 anebo technická sůl v potravinách. Tu objevily před čtyřmi lety polské úřady v uzeninách, sýrech anebo v rybách. Jak ale tehdy uvedl předseda Klubu polského kapitálu v Česku Darciusz Marcinkowski, tyto výrobky s obsahem technické soli se do Česka nedostaly, proto to polská strana brala jako svou vnitřní záležitost. Další ránu zasadil pověsti polských potravin také skandál ohledně krmení skotu zakázanou masokostní moučkou.

Po sérii těchto afér se před třemi lety rozhořel diplomatický spor. Polský ministr zemědělství byl přesvědčený, že čeští kontroloři chtěli vytlačit polské potraviny z trhu. Důvod – údajně příliš časté kontroly. Ministři si spor vyříkali až na jednání v Bruselu.

„Neočekával jsem, že by ten spor měl někam gradovat. Protože si opravdu stojím za prací našich dozorových orgánů, že nebyly polské potraviny a polští výrobci zatíženi intenzivnější kontrolou,“ uvedl v roce 2013 ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Pověst polských potravin se pak snažili zachránit hlavně menší farmáři – třeba propagací domácích sýrů a uzenin. Navíc – nebýt potravin z Polska, ceny v českých obchodech by zřejmě vyletěly vzhůru.

Vytváří konkurenci jednak lokálním výrobcům, ale také jiným zahraničním dovozům, a protože je polské zemědělství efektivní, může být poměrně levné a udržovat tak nízké ceny.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte

I když vztahy obou zemí potravinové kauzy zasáhly, teď se obě země tváří, že je vše v pořádku. A dalším aférám se budou snažit zabránit společně.

„Letos nebo v loňském roce žádné takové kauzy neregistrujeme, připravujeme dokonce memorandum o spolupráci mezi potravinářskými inspekcemi obou zemí tak, aby se podobné kauzy v takovém rozsahu už nikdy neopakovaly,“ říká mluvčí českého ministerstva zemědělství Hynek Jordán.

Nahrávám video
Kopřiva: Určitá nedůvěra k polským potravinám se projevuje až u devadesáti procent Čechů
Zdroj: ČT24

Počet Čechů nakupujících v Polsku stále roste

Z průzkumů však plyne, že až devadesát procent Čechů považuje polské potraviny dodnes za nekvalitní. „Je pravda, že kauzy, které kulminovaly kolem roku 2012, poškodily pověst polských potravin v očích tuzemských spotřebitelů. Kdy se to ztratí? Určitým faktorem je čas i dlouhodobá opakovaná dobrá zkušenost spotřebitelů se zbožím,“ konstatuje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.

A například na webu potraviny na pranýři je aktuálně k vidění osm šarží polských potravin, které bylo potřeba stáhnout z tuzemského trhu. „Jedná se o potraviny nebezpečné i falšované. U nebezpečných se vyskytuje například nedeklarovaný alergen v potravinách, u falšovaných pak třeba nižší množství mléčného tuku v mléčných výrobcích,“ dodává Kopřiva.

Za nákupy do Polska se však navzdory přetrvávající nedůvěře vypravuje jak individuálně, tak prostřednictvím autobusových zájezdů, stále více Čechů. Kromě potravin nakupují především oblečení nebo nábytek.

Nahrávám video
Za nákupy do Polska míří stále více Čechů
Zdroj: ČT24

Jana Pastorková průběžně nakupuje v Polsku už více než 16 let. Kromě základních potravin tam jezdí i pro benzín nebo drogerii. „Teď spravujeme domeček, takže už jsme si obhlídli, že vlastně tady je všechno na opravu levnější , jsou tady levnější barvy na malování, takže vlastně je toho dost, co tady nakupujeme,“ říká Pastorková.

Polské firmy jsou schopny často komunikovat v češtině

Podle děkana Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné Daniela Stavárka polské firmy nabízejí i velmi kvalitní a propracovaný zákaznický servis. Zejména příhraniční firmy jsou schopny se zákazníky komunikovat i v češtině a umožňují platbu v českých korunách.

Do Polska se na nákupy už také dávno nejezdí jenom na tržnici. Stále častěji je čeština slyšet i v menších obchodech. „Prakticky denně máme tady v obchodě nějakého Čecha. Je to levnější, jsme totiž jen dva kilometry od hranic, takže se jim to vyplatí,“ potvrzuje prodavač v malém polském obchodě.

Za nákupy do Polska často vyjíždí Obyvatelé Severní Moravy, kteří obvykle míří do polského Těšína. Se zlotými v peněžence se ale na nákupy vypravují i východočeši – jejich cílem je nejčastěji městečko kousek od Náchoda – Kudowa Zdroj. Podle majitelky obchodu v tomto městě, Anny Biale, představuje v současnosti počet českých zákazníků zhruba padesát procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 14 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 17 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...