Černý den na burzách: historický propad v Praze, přerušení obchodování v Moskvě

Praha - Akciovým trhům po celém světě se dnes kriticky nedařilo. Propad nezastavil ani upravený záchranný plán, který v pátek přijala dolní komora amerického Kongresu, nedokázaly to ani garance evropských vlád za bankovní vklady. Pražská burza se během dne propadla nejvíce ve své historii, o 8,46 procenta, a podobně jsou na tom i další trhy. Evropské burzy ztratily 8,6 procenta a dostaly se na čtyřleté minimum. Ke smutným rekordmanům se zařadila Moskva, kde se akcie propadly 18,7 procenta. Americký index Dow Jones se poprvé po čtyřech letech dostal pod hranici 10 tisíc bodů.

Analytici se sice domnívají, že by americký balíček mohl trhům pomoci, ty se ovšem musí nejprve samy uklidnit. Nepomohly k tomu ani vládní záruky za vklady u evropských bank, kam se krize přelila. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky daly trhy vládám jasně najevo, že přebírání závazků za banky je krokem špatným směrem.

Na pražském parketu tak byly pod tlakem především akcie bank. Výrazně ztrácela Komerční banka, během dneška zlevnila o 8,64 procenta. Střemhlav dolů míří akcie německé Commerzbank na trhu ve Frankfurtu nad Mohanem, které se propadly o 16,08 procent. Problémy ale hlásí i Itálie. S akciemi tamní největší banky UniCredit, která působí i v České republice, se na burze v Miláně dokonce přestalo kvůli velké kolísavosti obchodovat.

Na pražské burze, která zažila největší oslabení ve své 15leté historii, dnes nejvíce ztrácely cenné papíry CETV, které nakonec uzavřely o 22,46 procenta níže na hodnotě 781,6 korun za kus. Propad ale zaznamenal také energetický gigant ČEZ. Po více než třináctiprocentním poklesu se jeho akcie ke konci obchodování prodávaly za 888 korun.

Celosvětově nejhůře dnes dopadl parket moskevské burzy. Ta dokonce kvůli prudkému propadu akcií na hodinu zastavila obchodování. „Je to kolaps. Je to panika, nic než panika,“ chytá se za hlavu Jevgenij Volkov, obchodník MDM Bank. Pád ruského trhu podpořily kromě nejistoty na světových finančních trzích také klesající ceny ropy.

Známky oživení zatím vzdor záchrannému plánu nepřišly ani ze Spojených států. Dow Jonesův index, nejsledovanější ukazatel amerického akciového trhu, ztratil po několika hodinách obchodování 5,5 procenta a po čtyřech letech se dostal pod hranici 10 tisíc bodů. Na vlně výrazných propadů se svezly i další burzy v Evropě i Asii.

Americký záchranný plán má svého šéfa

Americké ministerstvo financí dnes přitom jmenovalo šéfa záchranného ekonomického programu, který má očistit a stabilizovat finanční sektor. Hlavou programu se stal bývalý bankéř investiční banky Goldman Sachs Neel Kashkari, který byl na ministerstvu financí dosud náměstkem pro mezinárodní ekonomiku a rozvoj. Novou Kashkariho funkcí je prozatímní náměstek ministra pro finanční stabilitu.

Americká Sněmovna reprezentantů plán stabilizace finančního systému schválila v pátek a program hned podepsal prezident. Jde o největší program vládní pomoci ekonomice v historii, zatím ale nepříznivou situaci příliš neovlivnil.

  • Historický propad pražské burzy o 8,46 % autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/450/44958.jpg
  • Burzy v Asii a Evropě dál padají autor: ČT24, zdroj: finance.yahoo.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/450/44986.jpg
  • Neel Kashkari autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/451/45012.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel bude jednat se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel bude na Pražském hradě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve uvedl, že rozpočet vetovat nebude.
před 1 hhodinou

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 7 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 11 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 11 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cirkulární ekonomiku

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky diskutovali o tématu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Firmy ji čím dál častěji vnímají nejen jako pouhé ekologické gesto, ale spíš konkurenční výhodu. Pro mladší generace je to zase otázka životního stylu. Diskuse se zúčastnili ambasadorka udržitelnosti na NEWTON University Ludmila Hruban a konzultant Institutu cirkulární ekonomiky Petr Novotný. Ten míní, že je cirkulární ekonomika pro Česko zásadní. „Česká ekonomika je závislá na importu strategických surovin. Díky cirkulární ekonomice se můžeme částečně osvobodit od dovozu těchto surovin a zajistit tak náš ekonomický růst,“ řekl. Podle Hruban se české firmy na udržitelnost soustředí. „Investoři se dívají na různé ukazatele udržitelnosti, proto je pro firmy zásadní, co budou vykazovat, aby pak mohly získat levnější peníze,“ uvedla. Debatu moderovala Nina Ortová.
před 20 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
14. 3. 2026
Načítání...