Bytová družstva mají poslední den na změnu stanov

Praha – Bytovým družstvům dnes skončila půlroční lhůta na změnu stanov. Změny v dokumentech, podle kterých družstva fungují, si vyžádal nový občanský zákoník. Mezi hlavní novinky patří třeba to, že si lidé budou moct dát družstevní podíl do zástavy nebo že do družstva může vstoupit i právnická osoba – třeba stát.

Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Vít Vaníček dnes ve Studiu 6 ujistil, že konec termínu, do kdy mají mít družstva stanovy změněné, neznamená žádné drama. To, že bude nutné stanovy přepracovat, je známo už rok a půl, na změnu bylo tedy dost času. 

Ve svazu je podle Vaníčka registrováno celkem 700 velkých bytových družstev, a ta všechna již změny zavedla. Přiznal ale, že problém může nastat u menších bytových družstev, která členy nejsou. Těm, kdo ještě stanovy nepřepracoval, radí, aby tak urychleně učinili. Pomoci jim mohou vzorové dokumenty na stránkách svazu. Přiznal přitom ale, že ani překročení termínu zřejmě nebude znamenat okamžitý postih. Ministerstvo samo slibuje, že žádné sankce nebudou. Soudy pouze opozdilce vyzvou, aby změny doplnili.

Na to, že nejsou stanovy družstva podle předpisů, by totiž musel přijít soud nebo finanční správa. A to by zřejmě chvilku trvalo. „Příslušný rejstříkový soud představenstvo upozorní a vyžádá si nápravu. V krajním případě může udělit pokutu až sto tisíc korun,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. 

Za změnu stanov může družstvo zaplatit až 20 tisíc

U hlasování o přijetí nových stanov musí být osobně přítomný i notář a podle zákona je třeba i 100procentní účast družstevníků. „To je velký nesmysl a velký problém, který ztěžuje práci,“ dodává Vaníček. Za potvrzení nových stanov si notáři účtují od pěti do deseti tisíc korun. A s dalšími poplatky se cena může vyšplhat až na 20 tisíc korun. 

A jaké změny nový občanský zákoník pro družstva přinesl? Například družstevní podíl bude možné dát do zástavy, stejně tak se mohou obyvatelé domů stát spoluvlastníky členského podílu. Družstvo se také rozhodne, jestli do něj přistoupí právnické osoby, například i stát. V Česku je v současné době kolem 9,5 tisíce družstev. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...