St. Louis – Americké ekonomice hrozí, že spadne do další finanční krize. Upozornil na to prezident pobočky americké centrální banky (Fed) v St. Louis James Bullard. Sudem prachu je totiž fakt, že krátkodobé úrokové sazby se podle něj zahrnutím nestandardních stimulačních kroků Fedu pohybují hluboko v záporném pásmu. To však žene investory do rizikových aktiv, což může vést k budoucí finanční krizi podobné té, jaká ohrožovala svět v minulých letech.
Bullard: Americké ekonomice hrozí další finanční krize
Bullard poukazuje na to, že trhy hromadí příliš mnoho aktiv, aniž zohledňují rizika, která tím na sebe berou. „Mohlo by to vytvořit určitý typ bubliny (nadhodnocených cen investičních aktiv jako cenných papírů, komodit nebo realit),“ řekl Bullard. Ke vzniku takovýchto bublin navíc centrální banky přispívají přespříliš uvolněnou měnovou politikou.
Fed drží sazby prakticky na nule od konce roku 2008 a slibuje je zachovat až do roku 2015. Přitom na podzim zahájil již třetí kolo takzvaného kvantitativního uvolňování, v němž podporuje ekonomiku nákupy dluhopisů na trhu v objemu stovek miliard dolarů. Při zahrnutí nestandardních kroků Fedu jsou reálné krátkodobé úrokové sazby v USA na úrovni minus pěti procent, odhadl Bullard na základě modelu, který vytvořil ekonom centrální banky Nového Zélandu Leo Krippner.
James Bullard, prezident pobočky Fedu v St. Louis
„Současná měnová politika je zřejmě podstatně uvolněnější než to, co doporučují běžně užívaná pravidla měnové politiky.“
Tisk nových dolarových bankovek
James Bullard je považován za protiinflačního „jestřába“ a hlasujícím členem měnového výboru Fedu se stane v příštím roce. Jediný člen výboru, který v posledním roce systematicky hlasuje proti nestandardním opatřením Fedu, je nyní prezident Federální rezervní banky v Richmondu Jeffrey Lacker.
Razantní kroky Fedu, které mají podpořit ekonomický růst a zaměstnanost, ostře kritizuje také řada ekonomů. Ti se obávají, že to v budoucnu vyvolá nezvládnutelné inflační tlaky, zejména v případě, že Fed bude tuto politiku udržovat příliš dlouho a nebude schopen od ní včas odstoupit.
Ekonomové odhadují optimální úroveň úrokových sazeb centrálních bank podle různých pravidel. Nejznámější z nich je pravidlo navržené Johnem Taylorem, které určuje přiměřenou sazbu podle odchylek aktuální inflace od cílové úrovně a aktuálního HDP od potenciálního. „Podle těchto odhadů je úroková sazba nyní více než tři procentní body pod úrovní doporučovanou Taylorovým pravidlem,“ řekl Bullard.