Bobošíková: Euro by nás nutilo platit za dluhy, které jsme nezpůsobili

Praha - Zvýšit daně je cesta k absolutnímu rozvratu státních financí, protože daně se nevyberou a bude naopak kvést šedá a černá ekonomika. V rozhovoru pro Českou televizi to řekla prezidentská kandidátka Jana Bobošíková. Zároveň by také podle ní Česká republika neměla v současné době přijímat euro. „Euro je v tuto chvíli měna, která by naší zemi nepřinesla nic dobrého. Naopak by nás nutila, abychom platili za dluhy, které jsme nezpůsobili,“ konstatovala Bobošíková. ČT položila otázky týkající se aktuálních ekonomických témat všem prezidentským kandidátům. Jejich odpovědi se dozvíte vždy ve všední den zhruba od 15:45 na ČT24.

Je podle vás snaha vlády zvýšit daně správným krokem k naplnění státního rozpočtu?  

Toto je cesta k absolutnímu rozvratu státních financí, protože daně se nevyberou a bude naopak kvést šedá a černá ekonomika. Jednoznačně je tedy nutné začít šetřit a také přehodnotit mandatorní výdaje. Vím, že to je velmi bolestná operace a že se tomu politicky nikomu nechce. Pokud se ale nepřehodnotí mandatorní výdaje, tak nelze očekávat, že se ekonomika nějakým způsobem rozpumpuje. Je nutné jednoznačně snížit daně, zejména DPH a spotřební daň.

Měla by Česká republika přijmout euro? 

V žádném případě by Česká republika neměla v současné době přijímat euro. Euro je v tuto chvíli měna, která by naší zemi nepřinesla nic dobrého. Naopak by nás nutila, abychom platili za dluhy, které jsme nezpůsobili. Jednoznačně a dlouhodobě říkám NE euru v současné podobě. Pokud situace dojde tak daleko, že se v podstatě eurozóna rozpadne, a nikdo z nás to nemůže vyloučit, tak pak si umím představit, že za nějaký čas budou eurem platit ty země, které mají srovnatelný ekonomický základ. To znamená ty, které mají srovnatelný hospodářský růst, nezaměstnanost a jejichž ekonomiky se vyvíjejí rovnoměrným způsobem. To by ale muselo dojít k úplně nové politice v rámci EU.

Jak hodnotíte plán Evropské centrální banky na odkup státních dluhopisů?  

To rozhodně nepomůže. To možná oddálí v řádu týdnů, možná měsíců ten obrovský problém, který před sebou evropští bankéři i zejména evropští politici valí. Dlouhodobě to ale není řešení. Zastavit dluhovou krizi můžou jenom drachma, lira, escudo, peseto a nechci být špatným prorokem, ale třeba i francouzský frank. Nic jiného. 

Jak vidíte budoucnost Řecka v eurozóně? 

Řecko podle mého názoru nemůže zachránit žádná pomoc, ale pouze návrat drachmy.

Jak hodnotíte projekt bankovní unie? 

To je naprostý ekonomický nesmysl. Zde se chce, aby se daly dohromady zdravé a nemocné banky a byl nad nimi dohled. To je stejné, jako když dáte nemocné dítě do školky nebo do jeslí. Není to tak, že ty zdravé děti to nemocné dítě uzdraví a ono se vám vrátí bez chřipky, ale je to tak, že ty ostatní tu nákazu od něj chytnou. Takže bankovní unii považuji za naprosto špatný krok a je to poslední zoufalý pokus donutit státy, které zadlužení nezpůsobily, tedy mimo jiné i ČR, aby zaplatily dluhy za někoho jiného. Naprosto s tím tedy nesouhlasím a myslím si, že bankovní dohledy by měly zůstat v gesci národních států. ČNB a česká bankovní soustava je jasným příkladem toho, jak dobře může bankovní dohled fungovat. Nevím, proč bychom si měli tento dobrý bankovní dohled nařeďovat zkušenostmi z takových zemí, jako je Řecko, Německo, Francie, Itálie a další, které mají naprosto fatální problémy se svými bankovními systémy.

4 minuty
Ekonomika ČT24: Rozhovor s Janou Bobošíkovou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...