Bez peněz do eurofondů nelez: Ministři nebudou mít na spolufinancování

Praha - Přestože Evropská unie včera Česku obnovila proplácení části svých fondů, miliardy z Bruselu jsou dál v ohrožení. Nebezpečí nyní představují plánované škrty, kvůli kterým nebudou mít ministerstva na spolufinancování evropských projektů. Správce státní pokladny Miroslav Kalousek (TOP 09) ale už nic zásadního v rozpočtu měnit nechce.

Do konce roku může Česko obdržet z evropských fondů skoro 90 miliard korun. Jenže radost z toho, že Evropská unie začne znovu podporovat české hospodářství, nemusí trvat dlouho. Sami ministři totiž varují, že na povinné spolufinancování nebudou mít.

Například ministerstvo dopravy má příští rok přijít o 7,5 miliardy. „Pokles o víc než sedm miliard, to by znamenalo nedočerpání operačního programu Doprava,“ varuje Lukáš Hampl, náměstek ministra dopravy. A zároveň dodává, že nedočerpání evropských peněz by mohlo ohrozit například dostavbu dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou.

Hledejte úspory v provozních nákladech, radí Kalousek

Škrtům čelí i další resorty – zemědělství se bude muset obejít bez téměř 3 miliard, místní rozvoj bude chudší o 1,7 miliardy a ministerstvo průmyslu o 900 milionů. Jak ministr zemědělství Petr Bendl (ODS), tak ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) České televizi potvrdili, že by to mohlo znamenat nedostatek prostředků na kofinancování projektů a tím i zastavení čerpání evropských peněz.

Ministr financí Kalousek ale už v rozpočtu žádné velké přesuny nechystá. „Můžeme reagovat na výdajové stránce ve velmi omezeném rozsahu. Jsou to úpravy v řádu jednotek milionů až desítek milionů,“ uvedl Jan Gregor, náměstek ministra pro rozpočet. Jednotlivým členům vlády proto Kalousek radí, aby našli potřebné úspory v provozních nákladech svých vlastních úřadů.

Ministři dopravy, zemědělství i průmyslu přitom chtějí od Kalouska na spolufinancování evropských fondů několik miliard. Přesné částky ale tají. Ministra Pospíšila totiž nedávno odvolal premiér Nečas právě proto, že chtěl miliardu navíc pro věznice.

Nahrávám video
Reportáž Petra Vaška a Jany Čermákové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 7 hhodinami

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 18 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
5. 3. 2026
Načítání...