Vláda schválila zákon, který ukládá bankám, družstevním záložnám a obchodníkům s cennými papíry povinnost přispívat do Fondu pro řešení krize. Za deset let by v něm mělo být 25 miliard korun. Peníze mají sloužit k řešení mimořádných situací. Banky s návrhem nesouhlasí. Sobotkův kabinet také projednal přímý dopad případného vystoupení Řecka z eurozóny na Českou republiku, byl by prý pouze malý.
Banky budou muset přispívat do krizového fondu, za 10 let našetří 25 miliard
Celkové příspěvky do fondu mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz okolo 25 miliard korun. Příspěvky si budou moci jednotlivé finanční instituce započítat do nákladů, které tak sníží jejich daňový základ. Současně se upraví příspěvky do Fondu pojištění vkladů, jejichž roční výše by se od roku 2016 měla snížit ze současných čtyř miliard na jednu.
Návrh se týká také zavedení evropských pravidel podle směrnice o řešení krize na finančním trhu, která předepisuje finančním ústavům, jak se mají v případě potíží chovat. Cílem je, aby náklady případné další krize nesli akcionáři a věřitelé, nikoli klienti bank. Pravidla řeší postup v případě jejich záchrany a určují nástroje, které má regulátor, tedy Česká národní banka (ČNB).
Banky návrh příliš nevítají. "Český bankovní trh je stabilní, kapitálově velmi silný a podle zátěžových testů ČNB velmi odolný. Povinná transpozice této evropské normy, která upravuje postupy řešení u bank, jež se dostaly do problémů, je legislativním rámcem reagujícím na problémy v jiných zemích EU, nikoli v ČR. Pro české banky bude tato evropská regulace znamenat řadu dodatečných a zbytečně zatěžujících regulatorních nákladů, včetně příspěvku do Fondu pro řešení krizí ve výši několika miliard korun ročně," uvedl náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
Grexit by se Česka příliš nedotkl, soudí vláda
Vláda dnes také jednala o řecké ekonomické krizi a jejích možných dopadech na hospodářství Česka. Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Ani nejhorší možný scénář makroekonomického vývoje by se neměl zásadně projevit na hospodaření českých investorů a vývozců, protože již dříve vzhledem k panujícím rizikům přizpůsobily své dodací podmínky.
Řecká krize
V případě nejhorší uvažované varianty, vystoupení Řecka z měnové unie a přechod k drachmě, by české investice a obchod se zemí na jihu Balkánského poloostrova klesaly po dobu dvou až tří let o 20 až 30 procent "s pozdějším návratem k zavedeným spojením".
Vyloučit nelze problémy konkrétních vývozců či dovozců. "Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně neočekává zásadní bezprostřední dopad řeckého bankrotu na hospodaření českých firem, které investují a exportují do Řecka, neboť tyto firmy byly dlouhodobě na rizika vývoje v Řecku upozorňovány a v naprosté většině tomuto stavu přizpůsobily své platební a dodací podmínky," píše se v podkladech uveřejněných ministerstvem.
Řecké sbohem euru by prohloubilo uprchlickou krizi
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se více obává geopolitických dopadů vystoupení Řecka z eurozóny. Mohlo by prý zhoršit migrační krizi v Evropě. "Přes Řecko přechází dost významná část migrace a je tady obava, že pokud by další vývoj v Řecku nebyl pod kontrolou a byl živelný, tak to zřejmě zhorší fungování Řecka v rámci migrační politiky," uvedl Zaorálek s tím, že Řekové už nyní příliš neplní své povinnosti při zabezpečování schengenské hranice proti nelegálním uprchlíkům. "Situace ekonomického chaosu by to zřejmě ještě zhoršila," soudí šéfdiplomat.
GALERIE
Dopady řecké krize na ČR
Stejný názor zastává i ekonom VŠE Pavel Hnát, podle kterého je Řecko rovněž strategickou zemí pro zvládnutí uprchlické krize. "Evropa není v nejlepší kondici. Hrozby, které se na nás zvenku tlačí, potřebují jednotnou Evropu," domnívá se. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) spolu ovšem řečtí a evropští politici namísto spolupráce "hrají hru na černého Petra - kdo bude na konci zodpovědný za to, že Řecko odejde z eurozóny," kritizuje. "Pokud se budou řecká vláda a evropští lídři chovat tak, jak se chovají, tak nás opravdu čekají pěkné věci," dodává.
Když bankrot, tak řízený
Podle Mládka by krach Řecka nutně neznamenal jeho odchod z měnové unie. "Bankrot v rámci eurozóny je ale těžší, protože by muselo dojít k brutální vnitřní devalvaci, to znamená přizpůsobení platů a důchodů v eurech, kde to každý vidí. Kdežto pokud se zavede nová měna, tak se to spíš nějak ztratí," tvrdí. Bankrot Řecka ministr nepovažuje za eminentní ohrožení, pokud k němu ovšem dojde řízeně. "Největším nebezpečím je neorganizovaný bankrot," říká.