Washington - Americký federální rezervní systém (FED) se dnes na zasedání svého měnového výboru zachoval podle očekávání, když základní úrokovou sazbu ponechal beze změny. Takzvaná sazba na federální fondy, od které se odvíjí výše nákladů v celé ekonomice, zůstává na dvou procentech.
Americký dolar vstává z mrtvých, vůči jednotné evropské měně euro je v současnosti na šestitýdenním maximu. Federální rezervní systém tak není tolik tlačen k pohybu úrokových sazeb. Vrásky na čele však americkým „centrálním bankéřům“ dělá nebývale vysoká inflace. Kvůli ní nesměli s výší úroků pohnout.
Sazby se zřejmě nezmění v Británii, eurozóně ani v Česku
Rozhodování o ceně úvěrů v ekonomice nyní čeká i další centrální banky. Podle analytiků se však v Londýně, Frankfurtu i Praze zachovají stejně, jako ve Washingtonu. Sklidnění inflace dají přednost před stabilizací kurzu libry, eura, či koruny.
Velká Británie rovněž zápasí s recesí klepající na dveře, sužuje jí vyšší než chtěná inflace a libra ještě není tak hluboko, aby si banka nevěřila, že ekonomika bude spolehlivě fungovat se současnými úrokovými sazbami. Agenturou Reuters oslovených 79 analytiků se vyjádřilo ve svém odhadu pro nečinnost banky.
Téměř totožná situace je i na kontinentu, alespoň co se inflace týče a průzkumy agentur opět ústy odborníků doporučují bankéřům ve Frankfurtu nečinnost.
Stejně je na tom i Česká národní banka. Sílící koruna začala oslabovat a to zřejmě dle vyjádření bankéřů i centrální banka potřebuje, nebude muset sáhnout na sazby a stejně tak bude moci cílit stále vysokou inflaci. Dosavadní vyjádření bankéřů byla ale nejednotná.
