Aby oslabila korunu, utratila ČNB v říjnu 107 miliard

Česká národní banka v říjnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 107 miliard korun za nákup eur. Jde o druhý nejvyšší objem za jeden měsíc od zahájení intervencí v listopadu 2013. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila. Více utratila ČNB za intervence jen při jejich zahájení v listopadu 2013, a to přes 200 miliard korun.

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního října intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun.

„Domnívám se, že říjnový objem devizových intervencí bude po nějakou dobu představovat maximum, neboť v souvislosti s výsledkem prezidentských voleb v USA došlo ke zmírnění tlaků směrem k posílení koruny,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Překvapivý výsledek prezidentských voleb v USA zahýbal globálními finančními trhy a vedl ke zmírnění tlaků směrem k posilování české měny. Objem devizových intervencí tak v listopadu podle odhadů analytiků klesl. Ekonom Jáč jej odhaduje v oblasti kolem 1,5 miliardy euro, hlavní ekonom INB Bank Jakub Seidler v rozmezí 5–10 miliard korun.

„Listopadové geopolitické události a zavírání pozic u některých hráčů na trhu před koncem účetního roku povede k tomu, že listopadové nákupy budou zřejmě výrazně nižší než v předchozích dvou měsících. V druhé polovině listopadu a v prvních prosincových dnech ČNB dokonce nemusela intervenovat vůbec,“ říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

S počátkem nového roku lze ale podle Vejmělka očekávat, že příliv spekulativního kapitálu zesílí a tím i intervenční objemy. „Impulsem bude především rychle se zvyšující inflace. Ta by totiž již na přelomu roku měla přesáhnout 1,5 procent. Atakování dvouprocentního inflačního cíle čekáme již v průběhu prvního čtvrtletí,“ dodává.

obrázek
Zdroj: ČT24

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013 nákupem eur za zhruba 200 miliard korun. Další intervence byly loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. Od listopadu do února byla ČNB každý měsíc na trhu aktivní a koupila eura za dalších 126 miliard korun. Po březnové přestávce se ČNB na devizový trh vrátila znovu v dubnu, kdy intervenovala za téměř 11 miliard korun. Intervence pokračovaly i v dalších měsících, v září pak ČNB intervenovala za 99,5 miliardy korun.

Bankovní rada ČNB na počátku listopadu zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.

„Zatím tomuto předpokladu nahrávají jak data o inflaci, tak mzdový vývoj v české ekonomice. ČNB ale může svou představu o ukončení kurzového závazku dále upřesnit, respektive odsunout, v závislosti na vývoji měnových podmínek v eurozóně. Zasedání ECB, jež se koná ve čtvrtek, může na toto téma přinést nové zásadní informace,“ dodává Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
před 1 hhodinou

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.