Praha – Premiér Petr Nečas si neumí představit, že by Ústavní soud zrušil ústavní ustanovení spjatá s přímou volbou hlavy státu. Stejně tak si nepřipouští ani odsunutí stávajícího termínu přímé volby, který připadá na 11. a 12. leden 2013. Šéf kabinetu to uvedl ve speciálním vydání Otázek Václava Moravce z vily Tugendhat. Přímou volbu u nejvyšší instance napadl neúspěšný kandidát Tomio Okamura, soudci by se k jeho stížnosti mohli vyjádřit 7. ledna.
„Dovedu si jen velmi těžko představit, že by Ústavní soud mohl změnit nebo zrušit část ústavy. To je něco, co považuju za naprosto mimo tento vesmír a ani si to nechci připouštět,“ uvedl předseda vlády Petr Nečas ve vysílání ČT. Jednalo by se podle něj o překročení několika rubikonů.
Na Ústavní soud se mezi svátky obrátil senátor Tomio Okamura, jehož po odečtu neplatných podpisů na nominačních arších vyřadilo z boje o Hrad ministerstvo vnitra. Tento krok následně potvrdil i Nejvyšší správní soud. Okamura ovšem tvrdí, že volba je stanovena protiústavními zákony a nedůvěryhodnými postupy. Za v rozporu s Ústavou označuje mj. právě potřebu získat 50 000 nominačních podpisů od občanů.
Podle dnešního Nečasova vyjádření je problematizace některých sporných bodů prováděcího zákona přílišná a „neodpovídá tomu, aby byly volby zrušeny nebo odsunuty“. „Pevně doufám, že Ústavní soud rozhodne moudře,“ uvedl Nečas. Sám se nedomnívá, že jsou nedostatky ve stávajícím zákoně natolik závažné, aby požadovaly okamžitou změnu, úpravy normy nicméně připouští. „Určitě velice pečlivě budeme muset vyhodnotit zkušenosti z této první volby a bude muset dojít ke změnám prováděcího zákona,“ řekl. Poukázal na to, že i na Slovensku politici po první volbě tamní zákon upravili.
Od soudců premiér nyní spíš očekává výzvu k budoucí nápravě „k určitému datu například pro příští volbu“. Soud by podle něj mohl „parlament zavázat ke změnám konkrétních ustanovení“.
Kdo podal kvůli prezidentské volbě ústavní stížnost?
- Tomio Okamura: Senátor se na soud obrátil ve čtvrtek. Požádal o odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona k přímé volbě. Dožaduje se také toho, aby se mohl do voleb vrátit jako jeden z kandidátů.
- Petr Cibulka: Bývalý disident podal stížnost kvůli vyřazení z prezidentských voleb. Nezávislí kandidáti museli pro zaregistrování do voleb získat alespoň 50 000 podpisů občanů. Cibulka jich nasbíral 319. Nejvyšší instanci žádá, aby byl do voleb opět zaregistrován.
- Jiří Kesner: Kolínského občana ministerstvo vnitra pro přímou volbu prezidenta nezaregistrovalo; předložil jen 54 podpisů.
- Zbyšek Dřevojan: Volič ze Znojma požádal o přezkoumání právní úpravy přímé volby prezidenta.
