Zmijích uštknutí v Česku přibývá. Sérum je jen v Praze a Olomouci

Loni registrovali odborníci v Česku 27 případů zmijích uštknutí. Počty uštknutí jediným českým jedovatým hadem vykazují v posledních letech vzrůstající trend. Zvýšenou aktivitu zmijí může způsobit extrémně horké léto. Na vině je ale většinou spíše lidská neopatrnost a nešťastná náhoda.

„Těch 27 případů, to jsou případy, které s námi, jako s léčebným místem po uštknutí jedovatými hady, byly konzultovány. Reálné číslo je nejspíš ještě o něco vyšší,“ uvedl pro Českou televizi zástupce tiskové mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Schneider.

Statistika časopisu Prague Medical Report z let 1999 až 2013 registruje průměrně třináct uštknutí ročně. Rekordním rokem byl rok 2011, kdy bylo zaznamenáno 35 případů. Za poslední roky však čísla opět stoupají. V roce 2017 jich bylo 21, v roce 2018 už 23.

Často se jedná o „suché kousnutí“, při kterém had nevypustí jed

Dle odborníků může být vyšší počet registrovaných uštknutí následkem extrémně horkého léta. „Nejde o přímý následek, zmije velká vedra nemusejí, jde spíše o hojnost hlodavců, kterou teplo způsobilo,“ říká herpetolog Roman Rozínek. „Zmije se člověka bojí a kousnutím se brání. Jde tak často pouze o takzvané suché kousnutí, při kterém ani nevypustí jed. Ten si spíše šetří na potravu a ne na obranu,“ upřesňuje Rozínek.

Sérum je kromě pražské VFN dostupné pouze ve Fakultní nemocnici Olomouc. K jeho použití ale lékaři sahají jen výjimečně. „Antisérum může vyvolat těžkou alergickou reakci, proto se k němu uchylujeme jen při těžké systémové intoxikaci. Při mírnějších reakcích léčíme uštknutí symptomaticky,“ vysvětluje vedoucí lékař Toxinologického centra VFN Jiří Valenta. „Rozhodně není dobré jed z rány vysávat a i zaškrcení může často způsobit ještě více problémů. Nejlepší je tedy rychle vyhledat lékařskou pomoc,“ doporučuje Valenta.

Zmije obecná je jediným jedovatým hadem v Česku. Typicky se živí hlodavci či ještěrkami a dorůstá až do délky 75 centimetrů. Některé barevné mutace postrádají typickou klikatou čáru. Proto bývá občas zmije zaměňována s nejedovatou užovkou hladkou. Za posledních 34 let nezemřel v tuzemsku na následky kousnutí žádný člověk.

V původní verzi článku bylo nesprávně uvedeno, že rok 2019 byl v počtu registrovaných případů uštknutí rekordní. Za nepřesnou informaci se omlouváme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 42 mminutami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 2 hhodinami

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 4 hhodinami

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 5 hhodinami
Načítání...