Praha - Firmy vyvíjí obrovskou energii na to, aby do svého vedení našly muže z celého světa. Ženy nehledají. „Muži mají jednoduše tendenci si jako spolupracovníky vybírat muže,“ řekl Petr Pavlík z katedry genderových studií Fakulty humanitních studií UK. Reagoval tak na novou směrnici EU, podle které má být ve vedení velkých evropských firem alespoň 40 procent žen. Návrh vyvolal vlnu odporu mezi členskými státy, mezi kritiky patřila i Česká republika.
Kvóty do parlamentu má například Francie, Nizozemí nebo Itálie. Na správní rady je má ale uzákoněno pouze Norsko. „Když se kvóty v Norsku zaváděly, byly tu argumenty, které slyšíme u nás dnes. Když vstoupil zákon v platnost, firmy říkaly, že nemohou najít ženy, protože jich není dost kvalifikovaných. Pak se zjistilo, že je ani nehledají. Studie ukázaly, že v dozorčích radách těchto firem jsou muži z celého světa. Firmy tedy vyvíjí energii na to, aby našly muže, nehledají ženy. Muži mají tendenci si jako spolupracovníky vybírat muže,“ řekl Pavlík.
„Obecně si myslím, že to je krok správným směrem, ale jsem skeptický v tom, že se to podaří do roku 2020 zrealizovat. Už jen to, že to bude necháno na jednotlivých státech, naznačuje, že se to bude celá řada států snažit všemožnými způsoby omezovat a plnit tuto podmínku nebude. Ostatně, je to směrnice, to znamená, že to bude necháno na legislativní úpravě jednotlivých států,“ uvedl Pavlík.
Podle Pavlíka je nicméně potřeba eurokomisařce Redingové pogratulovat. Podle něj se jedná o historický úspěch a velký průlom v tom, že se agenda rovnosti žen a mužů dostala takhle vysoko v Evropské komisi.
Hledáme všemožné důvody, proč to nejde
Proti směrnici se postavilo Česko i Velká Británie. Některé země unie si myslí, že něco takového by neměl nařizovat Brusel, ale mělo by to být plně v kompetenci států. „Kvóty používáme dnes a denně a nevadí nám. U žen nám najednou vadit začnou a hledáme všemožné důvody, proč to nejde,“ řekl Pavlík.
Ukazuje se, že firmy, které mají ve vedení vyšší zastoupení žen, jsou v průměru ziskovější. Banky jsou méně rizikové a mají menší problémy v okamžiku krize. „Všichni jako společnost ztrácíme, pokud mrháme ženským talentem,“ řekla Redingová.
Pro ženy ve vedení mluví i ekonomické argumenty
Ženy a muže vychováváme jinak, proto se v průměru v řadě aspektů z hlediska své zkušenosti odlišují. Velké firmy i v Česku, jako RWE, IBM, GE Money Bank, Vodafone, mluví o tom, že je potřeba zohlednit, že ženy jsou výraznou konzumní silou, protože rozhodují o většině nákupů. Mají i jinou zkušenost, kterou do firem přinášejí, a tím pádem diverzifikují rozhodovací proces. Což je hlavní ekonomický argument.
Mnozí se obávají, že kvóty v praxi nic nezmění. Úspěšné ženy-manažerky mluví o tom, že zavedení kvót nezmění nic do té doby, dokud se nezmění vnější podmínky. Může za to i nerovnost výdělků, která pak v konkrétních rodinách nakonec určí, kdo zůstane doma s dítětem a kdo bude vydělávat. Roli hraje například i nedostatek školek či jeslí.
Pavlík: Pravidla nastavují muži, takže ženy ve vedení, kterých je 15 procent, se chovají jako muži
"Kvóty mohou změnit to, že pokud bude dostatek žen v těchto pozicích, tedy kolem 40 procent, mohou ženy začít měnit prostředí a způsob, jak firmy fungují. Pravidla dnes nastavují muži, takže ženy ve vedení, kterých je 15 procent, se teď chovají jako muži. Když jich bude 40 procent, můžou být pravidla nastavena jinak. Firmy budou ziskovější, mohou začít uvažovat o firemních školkách atd.
Co si o tom myslí samy ženy?
Podle Pavlíka v Česku velké procento lidí souhlasí se zvýšením zastoupení žen v politice. „Nejsou u nás průzkumy o vedení firem a ve správních radách. Zde bych ale předpokládal, že výsledky budou trochu jiné, protože máme tendenci o soukromých firmách uvažovat jinak, a to tak, že si to mají dělat sami a nemá jim do toho nikdo zasahovat. Ačkoliv do nich stát zasahuje dnes a denně v mnoha jiných oblastech.“
