Praha - Ničivé záplavy přiměly ministerstvo zemědělství k radikálnímu kroku. Představilo nová pravidla, podle nichž budou muset hospodáři víc pečovat o krajinu, aby dokázala zadržet vodu a bránila tak povodním. A pokud je zemědělci nedodrží, ztratí nárok na dotace. Postupem času totiž na českém venkově začaly místo menších políček s remízky a pastvinami převládat širé lány a ty nedokážou přívaly vody zadržet.
Podle odborníků si krajina nedokáže s vodou poradit a mělo by se s tím počítat. Nejde jenom o betonové plochy, vodu neumí zadržet ani běžné pole a voda se často nemůže při povodni do polí rozlít. Úřady se proto snaží poškozenou krajinu zlepšit. Například na Liberecku likvidují meliorační strouhy a snaží se potoky vrátit do přirozené podoby, chtějí tak ovlivnit případnou povodňovou vlnu. Voda by se totiž mohla rozlít po lukách, a přívalová vlna pak nespláchne obydlené obce.
Do změn se pustilo i ministerstvo zemědělství. Podle představ ministerstva by hospodáři měli od příštího roku nechávat pětinu pozemků ladem. Na rizikových místech upraví způsoby setí a orby, nedotknutelné budou meze a remízky a na místech s výrazným sklonem už nebudou zemědělci pěstovat kukuřici, slunečnici nebo řepu. „Bude to základní podmínka pro poskytování stávajících dotací,“ vysvětluje Jan Ulrich z ministerstva.
Otázka je, jak se k návrhu postaví samotní farmáři. Zástupci Agrární komory už s některými podmínkami vyjádřili nesouhlas. Mnoho zemědělců navíc hospodaří na pronajaté půdě a je jim v podstatě jedno, jestli ji zplundrují. Připravovaná opatření ale nevznikají jen kvůli povodním, zabránit by měla i erozi půdy. „V Česku je 50 % zemědělské půdy ohroženo erozí, což je myslím závažný fenomén,“ vysvětluje Ulrich.
