Praha - Prezident Miloš Zeman kritizoval nízké výdaje České republiky na armádu. Peníze, které stát armádě dává, jsou podle něj navíc vynakládány naprosto neefektivně. Jako příklad uvedl více než 60 bitevníků L-159, „které nám hnijí v hangárech a nemáme pro ně použití“. Zmínil i neúspěšnou repasi tanků T-72. Prezident to uvedl při zahájení mezinárodní konference k 15. výročí vstupu ČR do NATO. V projevu se vyjádřil i k situaci na Ukrajině, která podle něj nepochybně představuje další bezpečnostní hrozbu. V této souvislosti zdůraznil úvahy o vybudování evropské armády.
Všechny členské země NATO by podle Zemana měly mít společný úkol: „Jednak přispívat finančními prostředky na společnou obranu, jednak se nebát tam, kde je to zapotřebí, nasadit i vojenskou sílu… Vzájemně garantovaná bezpečnost znamená, že pomyslný obranný deštník drží za jeho rukojeť všichni členové, a nikoliv pouze jeden nebo několik málo z nich.“
Až do roku 2003 podle Zemana Česko v zásadě plnilo dvouprocentní cíl vojenských výdajů, potom ale došlo k postupnému poklesu: „Dnes musím konstatovat, že se tyto výdaje bohužel pohybují těsně nad jedním procentem HDP… Často byly navíc vynakládány naprosto neefektivně.“ Konkrétně zmínil například nepotřebné bitevníky L-159, které se česká armáda marně snaží udat.
Na špatnou finanční situaci armády upozornil i náčelník generálního štábu Petr Pavel. „Armáda je pod hranicí udržitelnosti. Pokud s tím velice rychle něco neuděláme, některé její schopnosti budou degradovat do té míry, že prostě zaniknou,“ řekl na konferenci. S rozpočtem obrany není spokojený ani ministr Martin Stropnický (ANO). „Já ale dost dobře nemůžu, i vzhledem k tomu, co jsme říkali v kampani, a především k tomu, co si myslím, teď chodit s nataženou rukou,“ uvedl. Snaží se prý ale šetřit a hledat rezervy, aby si v budoucnu mohl říct o více peněz. Úřad by měl letos hospodařit s výdaji ve výši téměř 43 miliard korun. Armáda by přitom podle některých svých představitelů měla mít rozpočet zhruba o 12 miliard vyšší.
V situaci, kdy Spojené státy přesunují těžiště své pozornosti do Pacifiku, by přitom podle prezidenta mělo být snižování výdajů varovné. „Evropské země budou muset převzít odpovědnost za svoji obranu do vlastních rukou,“ upozornil i Pavel. Problém postupného navyšování obranných výdajů by se proto podle něj měl stát celospolečenským tématem, o němž budou živě diskutovat především politici.
Pokud jde o vynaložení lidské síly, nemáme se ale podle prezidenta za co stydět. Zmínil například účast českých vojáků v jednotkách KFOR nebo v Afghánistánu. Poukázal rovněž na plánované nasazení 150 vojáků v rámci mise OSN na Golanských výšinách. Vojáci by měli zahájit misi v roce 2015. Zeman ale kritizoval plánované stažení mezinárodních vojsk z Afghánistánu. Jde podle něj o oslabení úsilí boje proti terorismu, kterému se nesmí ustupovat.
Zeman: Situace na Ukrajině by měla vést k urychlení vzniku evropské armády
Zeman se zmínil i o situaci na Ukrajině, která podle něj nepochybně představuje další bezpečnostní hrozbu: „Vede to k úvahám o dobudování druhého pilíře NATO vedle pilíře severoamerického, a to v podobě evropské armády v souladu s pokračujícími tendencemi integrace v rámci EU.“ Zeman se o evropské armádě zmínil i před několika týdny ve Štrasburku. Nejoptimističtější odhady podle něj vidí její vybudování za 10 až 15 let. „Právě situace na Ukrajině by měla vést k úvahám o urychlení tohoto procesu,“ upozornil. Podle velvyslance ČR při EU Martina Povejšila ale není reálné, že by evropská armáda mohla vzniknout v kratším horizontu než 10 let.
Miloš Zeman: „Ohrožení bezpečnosti jakéhokoliv státu je ohrožením bezpečnosti nás všech. V globalizované společnosti se může konflikt vzniklý v jednom území velmi snadno přelít na území naše vlastní nebo bezprostředně sousedící. V lepším případě v podobě vlny uprchlíků, v horším i určitým ozbrojeným konfliktem.“
Vedle diplomatických dohod (soft power) je podle prezidenta někdy potřeba použít i hard power, jako odstrašující sílu, která garantuje dodržování dohod. „Pruský král sice akceptoval Pragmatickou sankci, ale to mu nebránilo, aby Marii Terezii sebral Slezsko,“ podotkl a projev uzavřel citátem amerického prezidenta Theodora Roosevelta: „Mluv jemně a drž těžký klacek za zády.“
Česká republika se stala členem NATO společně s Polskem a Maďarskem 12. března 1999. O 15 let později považují téměř tři čtvrtiny Čechů členství v Severoatlantické alianci za správné, uvedlo Centrum transatlantických vztahů – více o českém členství v NATO čtěte zde.
