Zeman ke Gauckovi: Jste motorem EU, my můžeme být převodovkou

Praha - Miloš Zeman po setkání s německým prezidentem Joachimem Gauckem znovu vyzval, aby se Česko po boku Německa přesunulo do silného jádra evropské integrace a co nejrychleji přijalo euro. Jakožto někdejší bojovník za občanská práva v komunistické NDR se Gauck také dočkal státního vyznamenání - Řádu Bílého lva I. třídy. Zeman pak obratem dostal zvláštní stupeň Velkého kříže za zásluhy o SRN. Německý prezident v Česku zůstává do středy. Dnes poobědval s předsedou Senátu Milanem Štěchem a odpoledne se na Vyšehradě setkal s kardinálem Dominikem Dukou.

Podle Zemana by se Česko mělo definitivně zbavit předchozí pověsti potížisty a přijmout zodpovědnost za silnější federalizaci EU. „Jsem si vědom toho, že Německo je motorem Evropské unie a byl bych rád, kdyby Česká republika byla alespoň převodovkou,“ zmínil český prezident.

Při večeři na Hradě pak Gauck označil Zemana za bojovníka za svobodu a přesvědčeného Evropana. Proevropské postoje české vlády i prezidenta přivítal. Zároveň připomněl, že jeho návštěva symbolicky probíhá právě v den výročí Pražského povstání proti nacistickému režimu. „Jsem poctěn, že mě pan prezident bude doprovázet v mých krocích a že se nebudeme vyhýbat temnějším stránkám naší historie,“ předjímal úterní program, kdy se Zemanem zavítá do bývalého koncentračního tábora v Terezíně.

Oba prezidenti si předali vyznamenání
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Zítra to navíc bude přesně 69 let poté, co Terezín opustil poslední nacistický voják. Největším koncentračním táborem na českém území prošlo 155 tisíc lidí, přímo v něm zemřelo na 35 tisíc z nich, velkou většinu pak transportovali do vyhlazovacích táborů. Přežil jen zlomek vězněných - a i u nich se čas na omluvu krátí. Vzhledem k tomu, že se návštěva německé hlavy státu kryje s oslavami 69. výročí konce druhé světové války, už dnes se oba prezidenti v rámci programu poklonili československým legionářům u emauzského kláštera. Právě tento objekt nacisté téměř srovnali se zemí.

Německý prezident zůstane v ČR do středy a čeká ho i několik veřejných vystoupení. Na Karlově univerzitě v úterý pronese projev o Evropě. Se studenty pak bude diskutovat na ožehavější téma, než je česko-německá přítomnost, a tím je česko-německá minulost. Svou návštěvu České republiky Gauck završí ve středu prohlídkou mladoboleslavského závodu společnosti Škoda Auto, která patří největší německé automobilce Volkswagen.

Uvítání prvního páru Německa na Pražském hradě
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Gauck přiletěl do Prahy v neděli večer a na cestě ho doprovází jeho životní družka Daniela Schadtová. Pro čtyřiasedmdesátiletého bývalého bojovníka za občanská práva v někdejší Německé demokratické republice je to druhá návštěva České republiky ve funkci prezidenta. Tu první absolvoval krátce po svém nástupu do úřadu v roce 2012.

Joachim Gauck je prvním prezidentem Spolkové republiky Německo, jenž pochází z bývalé NDR, a je rovněž prvním nestraníkem v této funkci. Konzervativní a všeobecně respektovaný evangelický teolog a bojovník za občanská práva se narodil 24. ledna 1940 v Rostocku v námořnické rodině, jeho otec i matka byli členy NSDAP. Už jako jedenáctiletý okusil zlovůli komunistického režimu, když jeho otce odvezli a bez vědomí rodiny odsoudili k 25 letům nucených prací na Sibiři. V gulagu nakonec strávil čtyři roky. V roce 1965 dokončil Gauck studium teologie a působil pak jako evangelický pastor v Meklenbursku.

Před pádem komunismu byl Gauck spoluzakladatelem protirežimního hnutí v Meklenbursku a stal se členem a mluvčím rostocké organizace Nového fóra, jež zastřešovalo činnost opozičních skupin v tehdejší NDR. Po pádu berlínské zdi se ujal vedení úřadu Spolkového zmocněnce pro dokumenty ministerstva státní bezpečnosti (Stasi) bývalé NDR. Tato instituce, jež byla první svého druhu v bývalém sovětském bloku, se stala symbolem vůle zúčtovat s komunistickou minulostí a odkrýt zločiny tajné policiei. V čele úřadu, jemuž se běžně přezdívalo „Gauckův“, byl Gauck do října 2000. Hlavou státu je od března 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 5 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 6 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců či zákaz kazítek

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
před 8 hhodinami

Policie o prázdninách posílí dohled na silnicích, ŘSD omezí víkendové práce

Policie posílí na začátku letních prázdnin dohled na českých silnicích, zvýšené kontroly budou tento týden v pátek a sobotu. V rámci celorepublikové dopravně-bezpečnostní akce se zaměří především na hlavní dopravní tahy a turisticky významné lokality. Zvýšené kontroly budou také o týden později, tedy na začátku prodlouženého víkendu. Novinářům to ve středu řekl první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v létě přizpůsobí práce provozu a některé činnosti přesune z dopravně exponovaných víkendů do pracovních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚS předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za výrobu drog čeká 21 lidí soud. Z ciziny měli dovézt metráky léků a chemie

Státní zástupce poslal před soud 21 lidí, které obžaloval z výroby a prodeje drog. Suroviny měli dovážet z Ukrajiny a ze Španělska. Podle policie šlo o stovky kilogramů léků a chemikálií. Některým obviněným hrozí až dvanáct let vězení. Českou televizi o posunu v případu informoval žalobce Jakub Kubias z Krajského státního zastupitelství v Plzni.
před 10 hhodinami
Načítání...