Praha – V průhonickém hotelu Floret probíhá celorepublikový sněm hnutí Starostové a nezávislí (STAN), které na vládní úrovni spolupracuje s TOP 09. Před delegáty sněmu jako host vystoupil prezident Miloš Zeman, který – shodně se starostenským vedením – zdůraznil potřebu přímé volby starostů a hejtmanů. Do čela města by se podle něj měl postavit politik, který na kandidátce vítězné strany získal nejvíc preferenčních hlasů.
O potřebě zavést přímou volbu starostů a hejtmanů hovořil prezident Miloš Zeman už začátkem roku v předvolební kampani. Na dnešním sněmu Starostů a nezávislých potom specifikoval svou vizi, jak zabránit tomu, aby nebyl starostou zvolen člověk z opačné politické strany než zbytek rady, a neocitl se tak v kleštích.
„Prosím, abyste zvážili, zda by nebylo možné, aby starostou byl zvolen ten, kdo dostal nejvíce preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany,“ řekl prezident ve svém projevu. „Tím bychom zabránili tomu, že starosta bude solitér, kůl v plotě, a nebude moci svůj program prosadit.“
Zemanovo panašování:
Zeman na sněmu rovněž představil svůj – již známý – cíl prosadit způsob volby do obecních zastupitelstev i na sněmovní úroveň. Takzvané panašování, kdy volič může křížkovat napříč kandidátkami, by podle něj ukázalo, nakolik atraktivní jsou kandidáti jednotlivých stran a zda ta či ona partaj netrpí personální vyprázdněností. „Jsem pro rozšíření prostoru aktivního občanství tím, že by občané nebyli tlačeni do svěrací kazajky volby jedné strany a že by si takříkajíc s cibulí museli koupit i mrkev,“ podotkl prezident a starosty účastnící se sněmu vyzval k tomu, aby se s ním podělili o své zkušenosti.
Starostové přímou volbu chtějí, ODS se zdráhá
Zavedení přímé volby starostů bylo součástí koaliční smlouvy Nečasova kabinetu, ale vládní strany se dosud nedostaly k tomu ji prosadit. Jako svůj cíl pro nadcházející období si ji proto nyní vytyčilo hnutí STAN. „Budeme chtít prosadit přímou volbu starostů a hejtmanů. Pro nás je to zásadní téma, které jsme měli v programových závazcích dříve,“ uvedl starostenský místopředseda Stanislav Polčák. „Zastupitelstvo bude mít nadále nezastupitelnou roli, ale starostovi by nově příslušely výkonné pravomoci,“ doplnil tuto vizi ve svém projevu předseda Starostů Petr Gazdík.
Starostové již připravili poslanecký návrh zákona, který nový způsob volby zavádí. Volba by podle návrhu byla jednokolová, starostou by se stal kandidát, který by získal nejvyšší počet hlasů. Přímá volba starosty by byla výběrová, pokud by se pro ni obce a města rozhodly, u obcí od 1 500 do 10 000 obyvatel. Kompetenci odvolat přímo voleného starostu by nemělo zastupitelstvo, ale měli by ji občané v referendu vyhlášeném na návrh části z nich. Upraven by tak byl i zákon o místním referendu.
„Pro nás je přímá volba dobrý cíl a já věřím, že se nám podaří prosadit. Pokud ne v tomto návrhu, tak v jakémkoli jiném,“ řekl Gazdík. Občanští i sociální demokraté se totiž k přímé volbě starostů staví spíše skepticky, váhavý je i postoj lidovců, jejichž předseda Pavel Bělobrádek byl rovněž hostem dnešního sněmu.
- Tomáš Chalupa (ODS): „Je to jistě jedna z možností a rozhodně si nemyslím, že to je jediné řešení, které může pomoci politické kultuře. Celá situace je o to komplikovanější, že u nás je samospráva a výkon státní správy sloučen.“
- Jeroným Tejc (ČSSD): "Jde o způsob, jakým se snaží balamutit veřejnost a tvrdit jí, že něco prosazuje, přestože tři roky pro to nic neudělala."
- Pavel Bělobrádek (KUD-ČSL): „V ODS jsme o přímé volbě dlouho diskutovali a nakonec jsme dospěli k názoru, že zkušenosti ze Slovenska i ostatních zemí ukazují, že to není příliš funkční model.“
Stanislav Polčák:
„Jsme středopravá formace, jsme uskupení, které chrání nejen samosprávy, ale i soukromý život občanů, nejsme ti, kteří by měli kolektivistické tendence. Na druhou stranu naši starostové chtějí bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení, protože jsou s nimi dennodenně konfrontováni, a v tomto ohledu jsme středovým uskupením.“
