Praha - Cesta k historickému úspěchu zelených, kterým dozajista byl jejich vstupu do Poslanecké sněmovny, začala v únoru 2006. Tehdy se poprvé politický skokan roku v předvolebním průzkumu agentury STEM přehoupl přes pětiprocentní hranici. Pro voliče i média otrávené neustávajícími konfrontacemi dvou největších stran se na politickém nebi objevila nová hvězda. A zářila tehdy čím dál silněji. Ale ne dlouho. Rozpor mezi Bursíkovou liberální linií a levicovějším postojem Dany Kuchtové a Matěje Stropnického byl patrný již od nástupu do vlády. Proto Bursík nakonec v září 2008 svolal sjezd a s opozicí ve straně skoncoval, nicméně zelené tím nesjednotil. Tehdy sliboval, že se změní rozhádaný obraz tehdy nejmenší vládní strany. A jak to dopadlo? Tři volební porážky donutily Bursíka odejít. A zelení jsou nyní pod hranicí volitelnosti a musejí rychle najít cestu zpět mezi politickou elitu. Speciální vysílání ke sjezdu můžete na ČT24 sledovat dnes od 17:00 a v sobotu od 8:00.
Zelení hledají cestu mezi politickou elitu
Hledat budou v Brně, kde se kromě nového vedení strany pokusí též změnit vnitřní strukturu. Ačkoli do voleb zbývá půl roku, programovými cíli se delegáti zabývat nebudou. Mezi kandidáty na předsedu Bursík chybí. Obhájit post, který po Burískovi v létě převzal, chce Ondřej Liška. O funkci má zájem také někdejší místopředseda republikové rady zelených Matěj Stropnický a Jan Linhart z Pardubicka. O pět dalších míst v předsednictvu se utká nejméně 13 zájemců, kteří ohlásili kandidaturu už před sjezdem. Delegáty sjezdu neosloví s obligátní zdravicí žádný zástupce ostatních sněmovních stran. Zelení totiž nikoho z nich nepozvali stejně jako prezidenta Václava Klause. Podle Lišky nejde o nestandardní věc: „Agenda sjezdu je velmi nabitá a na zdvořilostní zdravice zde není příliš prostoru,“ dodal k tomu v Interview ČT24.
O tom, jak vše dopadne, napoví již páteční hlasování o jednacím řádu
Liška v Interview ČT24 o nejednotnosti
„S tím mají problém všechny politické strany, ale u zelených to dosáhlo sebedestrukce. Je to důležitá lekce pro všechny členy strany.“
Zelení se sejdou dnes v brněnské sportovní hale Morenda. Už první sjezdový večer by měl ukázat, jakou podporu má změna stanov, která zahrnuje i návrh, aby se sjezd konal každý rok, jednou jako volební, podruhé jako programový. Delegáti budou totiž hlasovat o jednacím řádu sjezdu, který zakazuje podávat nové pozměňovací návrhy či protinávrhy vzhledem k tomu, že jde o „složitý dokument právní povahy“.
Návrh změn stanov počítá s tím, že širší vedení strany - republiková rada - bude voleno jiným způsobem než dosud a nebude mít napříště vlastní předsednictvo. Jde o změnu, kterou se na loňském teplickém sněmu nepodařilo prosadit Bursíkovi. Ani letos však nebudou všichni ze zhruba 300 delegátů s návrhy souhlasit. Po zkušenostech s bouřlivým jednáním v Teplicích totiž předsednictvo strany například navrhuje, aby interní debaty delegátů a kandidátů byly vedeny v kuloárech a na speciálních k tomu vyhrazených místech, nikoli v hlavním sále před objektivy kamer.
Organizátoři sjezdu chtějí také stanovit, že delegáti budou moct v diskusi vystoupit pouze dvakrát - poprvé s dvouminutovým, podruhé s minutovým příspěvkem, a to kvůli obstrukcím. Od řečnického pultíku má být také možné vyprovodit delegáta, jehož chování nebude „odpovídat vážnosti jednání“.
Za vzestupem i pádem zelených stojí Bursík
Alexander Mitrofanov o Bursíkovi
„Využil toho efektu kontrastu, kdy na rozdíl od těch dvou lidí vypadal najednou klidně, mluvil bez urážek, srozumitelně. Navíc ještě vypadal jako Mirek Dušín. To on umí.“
Zkušený politický profesionál tehdy zelené vedl teprve půl roku, a přesto se mu podařilo tradičně rozhádanou stranu alespoň navenek usměrnit a voličům nabídnout něco jiného, než na co byli dosud od představitelů ODS a ČSSD zvyklí. Zelení najednou zaplnili první stránky novin a jejich lídr se začal objevovat v předvolebních televizních debatách. A v české politice nevídanou svěžest dokázali prodat i voličům. Volební zisk 6, 3 procenta znamenal šest poslanců a vznik historicky nejmenšího poslaneckého klubu. A co víc – zelení si dokázali v Topolánkově vládě vyjednat čtyři ministerská křesla. V ten moment jejich politická hvězda zářila nejsilněji.
Nicméně ústupky zelených od jejich programu znamenaly rozpory nejen ve straně, ale i v poslaneckém klubu. I samotná image Bursíka jako Mirka Dušína náhle vzala za své. Spory začínaly nabírat na obrátkách – vznikla vnitrostranické frakce Demokratická výzva, v níž se kromě Dany Kuchtové angažovaly i rebelky Olga Zubová a Věra Jakubková. Bursíkovo vedení frakci odmítlo a její iniciátory včetně obou poslankyň v březnu vyloučilo ze strany.
Vše vyvrcholilo, když kromě jiných Topolánkovu vládu položily i dvě zelené rebelky. A to nejhorší nakonec – všechny volby – krajské, senátní a nakonec i evropské skončily pro zelené debaklem. Po evropských volbách tak musel Bursík rezignovat a stranu také přestal podporovat Karel Schwarzenberg, jenž byl za zelené ministrem zahraničí. S nástupem Lišky se situace ve straně alespoň navenek uklidnila - například Kuchtová byla svoji domovskou organizací znovu přijata do strany, její návrat však musí ještě potvrdit předsednictvo.
Liška v Interview ČT24 o Bursíkovi
„Martin Bursík celkem jasně řekl, že se nechce ucházet o vedení Strany zelených. Byl bych rád, kdyby se Martin Bursík do čela kandidátky v květnu 2010 vrátil. Chci, aby Martin Bursík pokračoval v prosazování zelené politiky a ucházel se o poslanecký mandát.“
- Strana zelených autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/951/95008.jpg
- Strana zelených autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1279/127820.jpg
- Předseda Strany zelených Martin Bursík odchází po setkání lídrů ODS, ČSSD a SZ s designovaným premiérem Janem Fischerem, které se konalo 3. května v Hrzánském paláci v Praze. autor: Zbyněk Stanislav, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/840/83901.jpg
- Ondřej Liška autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1279/127900.jpg