Praha – Na problémy při hledání práce často naráží lidé, kteří mají zápis v trestním rejstříku. Zaměstnavatelé vyžadují bezúhonnost i při vykonávání manuální práce, při níž zaměstnanci nepotřebují žádnou kvalifikaci. Důvodem přitom může být i cejch z daleké minulosti. Třeba vyhnutí se vojenské službě v 70. letech. I když ombudsman vydal doporučení, že by zaměstnavatelé měli vyhodnotit závažnost deliktu, praxe je jiná.
V sedmdesátých letech byl Karel Landori ve vězení, protože odmítl nastoupit do vojenské služby. „Já jsem řekl, že nepůjdu na vojnu, protože tady máme sovětskou armádu, ať si to hlídají sami,“ uvedl Landori. Problémy přišly, když Karel Landori před Vánocemi přišel o práci operátora ve výrobě. V jiné firmě ho odmítli – kvůli záznamu v rejstříku trestů.
Bezúhonnost i pro manuální práce
Trestní bezúhonnost požadují některé firmy třeba i na pozici skladníka, dělníka nebo pomocnou práci v kuchyni. Ladislav Koleda přišel o zaměstnání, neplatil alimenty a za to je v podmínce. Další práci shání marně už tři roky. „Společnost ve své podstatě tyto lidi perzekvuje za to, že nemají možnosti, že nemají peníze, že prostě mají nárok na to, aby mohli chodit do práce,“ podotýká pracovnice v poradně IQ Roma Servis Jana Lochmanová.
Podle doporučení ombudsmana je přitom požadavek na doložení trestního rejstříku u nekvalifikovaných manuálních prací naprosto nepřiměřený. „Zaměstnavatel se může dopouštět porušení zákona o ochraně osobních údajů, což výpis z rejstříku trestů je. Zaměstnavatel musí mít skutečně důvod,“ upozorňuje mluvčí kanceláře ombudsmana Iva Hrazdílková. Ombudsman také apeluje na odsouzené, aby si sami pohlídali dobu, kdy už můžou soud požádat o vymazání z rejstříku trestů.
