Miloš Zeman je osobnost, která polarizuje českou společnost, píší zahraniční média v reakci na oznámení současné hlavy státu, že se bude ucházet o prezidentský post i ve druhém volebním období. Takový názor sdílí americký magazín Foreign Policy či německá rozhlasová stanice Deutschlandfunk. Ruská tisková agentura TASS připomíná Zemanovu popularitu a jeho snahu o vylepšení vzájemných vztahů Ruska s EU.
Začne velká mobilizace Zemanových příznivců i odpůrců, věští slovenský Denník N
Foreign Policy (FP) připomíná například kauzu Jiřího Bradyho, jenž byl podle svých slov nejprve Hradem informován o udělení vyznamenání a poté, co se jeho příbuzný, ministr kultury Daniel Herman sešel s dalajlamou, už na seznamu vyznamenaných nebyl. Podobně jako ve čtvrtek další zahraniční agentury i FP píše o Zemanových blízkých vztazích s Ruskem a protiimigračních postojích.
Zeman je v Česku kontroverzní kvůli proruským a k islámu kritickým názorům, tvrdí obdobně server rakouského deníku Der Standard. List připomíná, že bývalý předseda ČSSD založil v roce 2009 Stranu práv občanů (SPO), která však nedosáhla žádných významných volebních úspěchů. Der Standard označil SPO za levicově populistickou formaci.
Miloš Zeman potvrdil kandidaturu. Osobní kampaň nepovede, vyhne se i TV diskusím (zdroj: ČT24)
„Zeman svými názory a chováním rozděluje českou společnost,“ uvádí redaktor Stefan Heinlein na webu německé rozhlasové stanice Deutschlandfunk. Své příznivce má Zeman zejména na venkově a v menších městech, kam také proto pravidelně jezdí. Obyvatelé větších měst se za něj ale často stydí, soudí Heinlein, podle něhož má Zeman velkou šanci znovu vyhrát, v čemž mu pomůže i pozvání do USA.
Miloš Zeman se bude znovu ucházet o post prezidenta
Slovenský list Denník N očekává silnou mobilizaci obou voličských táborů. „Miloš Zeman je politik, jehož názory a slovník jsou charakteristické pro radikální pravici, ačkoli on sám se označuje za sociálního demokrata,“ poznamenal deník. Dodává, že po Zemanovu ohlášení, že se bude ucházet o druhý mandát, je jasné, že jiní čeští pravicoví radikálové a extremisté, kteří o své prezidentské kandidatuře možná uvažovali, to mohou zabalit, protože Zeman jim vezme všechny xenofobní voliče.
Denník N uvedl, že za čtyři roky ve funkci prezidenta Zeman potvrdil nejhorší obavy těch, kteří si o něm ani předtím nedělali iluze. Představa, že by měl být opět zvolen, je podle listu pro mnohé natolik děsivá, že mobilizace české společnosti může být podobná té na Slovensku v roce 1998, kdy bylo třeba porazit autoritářského premiéra Vladimíra Mečiara.
V jistém smyslu je možná dobře, že Zeman se rozhodl kandidovat, protože v tomto souboji bude muset jít česká společnost k jádru věci a odpovědět si na otázku, zda se ještě hlásí k odkazu humanistického a prozápadního demokrata T. G. Masaryka, nebo zda jejím novým hrdinou je xenofob obdivující východní diktaturu.
Ačkoli se při svém zvolení hlásil Zeman k evropanství, oznámení opětovné kandidatury doprovázel zřetelný příklon k Rusku a Číně, napsal server belgického listu La Libre. Podle něj je také Zeman v permanentním konfliktu s premiérem Bohuslavem Sobotkou, jehož hlavního rivala Andreje Babiše ostentativně podporuje.
TASS: Zeman je jedním z nejpopulárnějších lídrů v Evropské unii
Ruská tisková agentura TASS zprávu o Zemanově kandidatuře doprovodila podrobnou biografií současného českého prezidenta a připomněla výrok šéfa Kremlu, který Vladimir Putin učinil při Zemanově návštěvě Moskvy v květnu 2015: „Díky takovým lídrům, jako je Zeman, se vztahy Ruska s Evropskou unií podaří obnovit a rozvíjet.“
Miloš Zeman a Vladimir Putin
Ve své funkci dal Zeman nejednou najevo skepsi ohledně přijímání blízkovýchodních uprchlíků v Evropské unii a vyzýval k aktivnějšímu boji s islámskými teroristickými organizacemi včetně tzv. Islámského státu, který je v Rusku zakázán.
Západní média českého prezidenta často označila za populistu a kritizují jeho proruské názory. Tato kritika ale Zemanovi nezabránila stát se v rámci zemí Evropské unie jedním z nejpopulárnějších lídrů: jeho podpora ve společnosti vystoupala až na 70 procent, napsala agentura TASS.