Začne velká mobilizace Zemanových příznivců i odpůrců, věští slovenský Denník N

Miloš Zeman je osobnost, která polarizuje českou společnost, píší zahraniční média v reakci na oznámení současné hlavy státu, že se bude ucházet o prezidentský post i ve druhém volebním období. Takový názor sdílí americký magazín Foreign Policy či německá rozhlasová stanice Deutschlandfunk. Ruská tisková agentura TASS připomíná Zemanovu popularitu a jeho snahu o vylepšení vzájemných vztahů Ruska s EU.

Foreign Policy (FP) připomíná například kauzu Jiřího Bradyho, jenž byl podle svých slov nejprve Hradem informován o udělení vyznamenání a poté, co se jeho příbuzný, ministr kultury Daniel Herman sešel s dalajlamou, už na seznamu vyznamenaných nebyl. Podobně jako ve čtvrtek další zahraniční agentury i FP píše o Zemanových blízkých vztazích s Ruskem a protiimigračních postojích.

Zeman je v Česku kontroverzní kvůli proruským a k islámu kritickým názorům, tvrdí obdobně server rakouského deníku Der Standard. List připomíná, že bývalý předseda ČSSD založil v roce 2009 Stranu práv občanů (SPO), která však nedosáhla žádných významných volebních úspěchů. Der Standard označil SPO za levicově populistickou formaci.

30 minut
Miloš Zeman potvrdil kandidaturu. Osobní kampaň nepovede, vyhne se i TV diskusím
Zdroj: ČT24

 
„Zeman svými názory a chováním rozděluje českou společnost,“ uvádí redaktor Stefan Heinlein na webu německé rozhlasové stanice Deutschlandfunk. Své příznivce má Zeman zejména na venkově a v menších městech, kam také proto pravidelně jezdí. Obyvatelé větších měst se za něj ale často stydí, soudí Heinlein, podle něhož má Zeman velkou šanci znovu vyhrát, v čemž mu pomůže i pozvání do USA.

Miloš Zeman se bude znovu ucházet o post prezidenta
Zdroj: David W Cerny/Reuters

Slovenský list Denník N očekává silnou mobilizaci obou voličských táborů. „Miloš Zeman je politik, jehož názory a slovník jsou charakteristické pro radikální pravici, ačkoli on sám se označuje za sociálního demokrata,“ poznamenal deník. Dodává, že po Zemanovu ohlášení, že se bude ucházet o druhý mandát, je jasné, že jiní čeští pravicoví radikálové a extremisté, kteří o své prezidentské kandidatuře možná uvažovali, to mohou zabalit, protože Zeman jim vezme všechny xenofobní voliče.

Denník N uvedl, že za čtyři roky ve funkci prezidenta Zeman potvrdil nejhorší obavy těch, kteří si o něm ani předtím nedělali iluze. Představa, že by měl být opět zvolen, je podle listu pro mnohé natolik děsivá, že mobilizace české společnosti může být podobná té na Slovensku v roce 1998, kdy bylo třeba porazit autoritářského premiéra Vladimíra Mečiara.

V jistém smyslu je možná dobře, že Zeman se rozhodl kandidovat, protože v tomto souboji bude muset jít česká společnost k jádru věci a odpovědět si na otázku, zda se ještě hlásí k odkazu humanistického a prozápadního demokrata T. G. Masaryka, nebo zda jejím novým hrdinou je xenofob obdivující východní diktaturu.
Denník N
slovenský list

Ačkoli se při svém zvolení hlásil Zeman k evropanství, oznámení opětovné kandidatury doprovázel zřetelný příklon k Rusku a Číně, napsal server belgického listu La Libre. Podle něj je také Zeman v permanentním konfliktu s premiérem Bohuslavem Sobotkou, jehož hlavního rivala Andreje Babiše ostentativně podporuje.

TASS: Zeman je jedním z nejpopulárnějších lídrů v Evropské unii

Ruská tisková agentura TASS zprávu o Zemanově kandidatuře doprovodila podrobnou biografií současného českého prezidenta a připomněla výrok šéfa Kremlu, který Vladimir Putin učinil při Zemanově návštěvě Moskvy v květnu 2015: „Díky takovým lídrům, jako je Zeman, se vztahy Ruska s Evropskou unií podaří obnovit a rozvíjet.“

Miloš Zeman a Vladimir Putin
Zdroj: Reuters/Ria Novosti

Ve své funkci dal Zeman nejednou najevo skepsi ohledně přijímání blízkovýchodních uprchlíků v Evropské unii a vyzýval k aktivnějšímu boji s islámskými teroristickými organizacemi včetně tzv. Islámského státu, který je v Rusku zakázán.

Západní média českého prezidenta často označila za populistu a kritizují jeho proruské názory. Tato kritika ale Zemanovi nezabránila stát se v rámci zemí Evropské unie jedním z nejpopulárnějších lídrů: jeho podpora ve společnosti vystoupala až na 70 procent, napsala agentura TASS. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhoduje, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan, senátorka Vladimíra Ludková a Jan Mráz z plzeňské organizace strany ovšem nominace ve svých projevech odmítli.
06:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 16 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:58
Načítání...