Žďár nad Sázavou - Vražda studenta ve Žďáru otevřela diskusi o tom, jak chránit obyvatele před duševně nemocnými lidmi. Žena, která ve škole útočila, už totiž před dvěma lety pobodala v Havířově vychovatelku. Nedávno ji ale soud propustil z ústavu do ambulantního léčení. Podle psychopatologa Andreje Drbohlava se takové případy jen velmi těžko posuzují. Konečné rozhodnutí je sice na soudci, ten se ale zase musí spolehnout na znalce z oboru psychiatrie. Jen ti určí, zda člověk může být pro společnost nebezpečný. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ale dodává, že u závažných případů je lepší mít raději pět kladných posudků, než takového člověka pustíte zpět mezi lidi.
Zabránit podobným situacím nelze, říká soudce k případu zabitého studenta
Šestadvacetiletá žena vtrhla v úterý ráno do střední školy ve Žďáru nad Sázavou a pobodala několik studentů, jednoho smrtelně zranila. Už před dvěma lety přitom pobodala v Havířově vychovatelku. Trestní stíhání ale bylo tehdy zastaveno, protože byla psychicky nemocná. Žena se ocitla v psychiatrické léčebně. Z ní byla ale letos v únoru na základě doporučení lékařů opavské léčebny a po rozhodnutí soudu propuštěna. Více čtěte zde.
„V tomto ohledu některé mechanismy selhaly a pozorování těchto mechanismů a zaměření se na ně je mnohem důležitější než to, zda budou ve školách kamery,“ podotkl Drbohlav. Podle něj selhal především lidský faktor. „Měla být nařízena delší ústavní léčba cílená na terapie,“ dodal.
Případ označil za systémové selhání i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Překvapilo ho, že soud po kladném stanovisku léčebny nepožadoval i jiný znalecký posudek: „U člověka, který spáchal čin, kde ohrožoval děti, by mělo být váženo na lékárnických vahách a spíše by posudků mělo být pět kladných, než se někdo rozhodne někoho takového pustit mezi lidi.“ Na toto téma chce proto Němeček jednat i s ministryní spravedlnosti. Ta už oznámila, že bude od soudu požadovat vysvětlení, resort si vyžádal i konkrétní spisy. Postup soudu chce nechat provětřit i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na jednání vlády pak bude chtít od šéfů justice a zdravotnictví slyšet, jaké kroky po tragédii chystají.
Advokát: Soud postupoval zcela v souladu s platnou právní úpravou
Podle advokáta Jana Langmeiera ale soud postupoval zcela v souladu s platnou právní úpravou. Pokud totiž není pochybnost o tom, že pacient byl vyléčený, není povinností soudu si vyžádat další znalecké posudky. „Patrně na základě návrhu léčebny neměl soud důvod pochybovat o tom, že zde pominuly důvody ústavní formy ochranného léčení. Proto rozhodl o změně na léčbu ambulantní,“ řekl České televizi.
Robert Pelikán, náměstek ministryně spravedlnosti: „Pokud šlo o vyjádření psychiatrů, kteří jsou v každodenním styku s tím člověkem, tak v takovém případě se domnívám, že se udělalo vše, co mohlo. Obávám se, že v dané situaci se stalo to, čeho se každý psychiatr bojí, že to dopadne jinak, než jak lze podle stavu lékařské vědy předpokládat… Je to těžká zodpovědnost znalců z oboru psychiatrie, aby posoudili, zda je ten člověk nebezpečný pro společnost. Obávám se, že justice samotná s tím mnoho neudělá.“
Slova Pelikána i Langmeiera potvrdil také místopředseda Okresního soudu v Opavě Jaroslav Khul. Právě opavský soud o případu rozhodoval. V posudku z léčebny bylo podle něj uvedeno, že žena cítí lítost nad tím, co spáchala, a pochopila svou nemoc. Už rok navíc pobývala na otevřeném oddělení, kde měla volný režim i vycházky. Ústav proto navrhl její propuštění do ambulantního léčení. Zabránit podobným případům se podle soudce navíc dá jen těžko: „My jako soudci můžeme spoléhat jenom na kvalifikované informace a podklady, které podává ať už psychiatrická nemocnice, nebo věznice.“
O tom, zda je předložený znalecký posudek pro rozhodnutí dostačující, ale musí podle Langmeiera rozhodnout sám soudce. „Pokud dojde k závěru, že posudek nesplňuje nezbytné náležitosti nebo z obsahového hlediska je zřejmé, že není na dostatečně odborné výši, tak si samozřejmě může vyžádat posudek od znalce jiného nebo od znaleckého ústavu,“ dodal advokát.
Alena Gayová, soudní znalkyně pro obor psychiatrie: „U závažných znaleckých posudků se stanovuje jednak psychiatr, který určuje věrohodnost, tj. příčetnost, jestli byl pachatel schopen rozeznat společenskou nebezpečnost svého činu a své činy ovládat, a pak tam bývá přibraný i psycholog, který posuzuje věrohodnost.“
Podle Khula je ale současný systém nastavený dobře. „Pokud by návrh podala sama pacientka, nepochybně by probíhalo mnohem rozsáhlejší zkoumání, zda je způsobilá přejít do ambulantní léčby,“ podotkl.
Ani dva kladné posudky nezaručí, že nedojde k tragédii
Na základě tragédie ve Žďáru by se ale podle Langmeiera mohlo uvažovat o drobné úpravě právního řádu. S Němečkem se shodl, že v případě, kdy navrhuje propuštění zdravotnické zařízení, mohl by mít soud nově povinnost vyžádat si posudek ještě od jiného znalce. „Zatím to zákon nestanoví, a jak vidíme, může to mít negativní následky,“ uvedl. Změnu právního řádu nevyloučil ani Pelikán: „V takovém případě čím více se toho udělá, tím lépe. Touto cestou možná skutečně půjdeme a budeme požadovat alespoň dva posudky.“ Ani dva kladné posudky ale podle Langmeiera nemusí zaručit, že se podobná tragédie nebude opakovat. „Otázka je, co bychom říkali v případě, kdyby byl i další posudek zpracovaný kladně,“ uzavřel.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) se chce nejprve seznámit se všemi materiály od soudu. Někdo ale podle ní chybu v tomto případě udělat musel. „Zjistit kdo nebude trvat dlouho,“ řekla v Událostech, komentářích. Žena byla propuštěna začátkem roku. Teď nastává podle ministryně otázka, co se od té doby stalo. Přestala dodržovat ambulantní režim? Jak probíhal dohled nad dodržováním léčby? „Jedna ze stran asi někde udělala chybu a včas nezareagovala. Schizofrenie je ale velmi zrádná nemoc, nemůžeme proto ani vyloučit, že se možná dlouho nic neprojevovalo a najednou došlo k atace, kterou nikdo nemohl předvídat a skončila takto tragicky,“ dodala ministryně.
Vývoj duševní nemoci je obtížně předvídatelný
Tuto variantu nevyloučil ani ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. „Dávat do přímé souvislosti propuštění pacientky v únoru z Psychiatrické léčebny v Opavě s jejím současným stavem a dnešní tragédii je přece jen trochu na vodě. Duševní nemoci mají tendenci se vyvíjet a v čase se často nepředvídatelně nebo obtížně předvídatelně měnit,“ řekl v Událostech, komentářích. S Válkovou se ale shoduje v tom, že je potřeba si nyní položit otázku, jak u ženy ambulantní léčba probíhala.
Podle trestního řádu se rozhoduje o propuštění pachatele z ústavu buď na návrh psychiatrické nemocnice, státního zástupce nebo samotného pacienta. Soud si poté vyžádá spis od přechozího soudu, který o uložení ochranné léčby rozhodl. V něm je i základní znalecký posudek duševního stavu pacienta. Veřejného zasedání, kde dojde k výslechu všech zúčastněných, se účastní lékař, obhájce, pacient a státní zástupce. Soud následně rozhodne o případném pokračování, nebo propuštění z ochranného léčení. Pokud pacient ambulantní léčbu nedodržuje, musí ošetřující lékař neprodleně informovat soud a žalobce.
GALERIE
videogallery_478074