Praha - Zvýšit výdaje ze státního rozpočtu a získat víc peněz i ze soukromého sektoru - to je podle rektorů vysokých škol jediná cesta, jak na univerzitách udržet kvalitní vědu. Vysokým školám stále přibývají studenti, peněz ale nepřibývá, rektoři odhadují, že jejich deficit naroste přes tři miliardy korun.
Vysoké školy chtějí víc peněz ze soukromého sektoru
Podíl hrubého domácího produktu na vysoké školství klesá, ekonomika přitom roste. Pro každou vládu je vzdělání priorita, situace se ale moc nelepší. Takové jsou podle rektorů pražských vysokých škol paradoxy českého školství. Deficit ve vzdělávání roste.
„Podle ministerstva školství nám chybí 1,3 miliardy, podle nás to je 2,3 miliardy,“ říká Jan Hron, předseda České konference rektorů a rektor ČZU. Rektoři totiž započítávají i peníze na rozvoj škol, ne jen na udržení současného stavu.
Navíc stále roste počet studentů, stoupla inflace i ceny energií. „Znamená to, že budeme šidit základní údržbu budov, že budeme šidit přístrojové vybavení. A dělat špičkovou vědu bez přístrojového vybavení se nedá,“ myslí si rektor ČVUT Václav Havlíček.
Přílivu peněz brání stávající zákony
Přílivu většího množství peněz ze soukromého sektoru dosud brání legislativa. Firmy zatím financují výzkum na vysokých školách jen 0,7 procenty. V Evropě je to v průměru desetkrát víc. „V tuto chvíli je to u nás postavené na hlavu, protože podniky dostávají daňovou úlevu, když si výzkum dělají sami. Když si dělají výzkum univerzity, žádnou úlevu nemají,“ stěžuje si rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
Ředitelka tiskového odboru ministerstva školství Kateřina Böhmová dává rektorům naději: „Ministerstvo příští rok předloží do vlády návrh, který se bude mimo jiné zabývat financováním vysokých škol, to znamená i financováním ze soukromé sféry.“
Pražské vysoké školy si stěžují i na to, že se nemohou ucházet ani o peníze z evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Ten je určen jen pro mimopražské regiony.