Praha – Ozonová vrstva nad Českou republikou je nejslabší za posledních devětatřicet let. Vyplývá to ze zjištění Solární a ozonové observatoře Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. Podle meteorologů a kožních lékařů toto oslabení ozonové vrstvy sice neznamená zásadní ohrožení, i Češi ale musí počítat s tím, že v letních a pozdních jarních dnech se jasné počasí v Česku neliší od sluneční síly v severní Itálii nebo v severním Chorvatsku, a podle toho by se také měli před sluncem chránit.
Ačkoli diskuse o slabé vrstvě ozonu sleduje světová i české veřejnost už od konce 80. let, výrazné oslabení ozonové vrstvy nad starým kontinentem pozorují vědci teprve v posledním roce a půl. Podle aktuálního měření Solární a ozonové laboratoře ČHMÚ síla ozonu nad střední Evropou soustavně, byť v posledních letech nepříliš intenzivně klesá, a letos tak dosahuje nejslabších hodnot za posledních 39 let.
„Od ledna roku 2011 do dnešních dnů je ozonová vrstva částečně zeslabena,“ konstatoval Michal Janouch z královéhradecké solární laboratoře. „Není to nic dramatického, co by mělo vyvolávat paniku, nicméně v jarních a letních měsících loňského i letošního roku bylo velké množství jasných a polojasných dnů, a to mělo okamžitý dopad na zvýšené množství UV záření, které k nám dopadá ze slunce.“
Ozonová vrstva se zeslabuje už od osmdesátých let. Mohly za to hlavně freony. Ty už jsou sice zakázané, studie nicméně ukazují, že poškození ozonové vrstvy je rozsáhlejší a trvalejší, než vědci čekali. „Změny, které budou probíhat s největší pravděpodobností do budoucna, můžou výrazně ovlivnit ozonovou vrstvu jak jižní, tak i severní polokoule,“ upozornil Janouch.
Česko se přesunulo na sever Jadranu
Češi by proto měli počítat s tím, že tuzemské slunce není v létě tak vlídné, jako tomu bylo v minulosti. „Teď, když byl výraznější úbytek, byli jsme na úrovni severního Chorvatska nebo severní Itálie. Skutečně se musíme chránit podobně, jako když jsme v létě u moře,“ konstatoval dermatovenerolog z vinohradské nemocnice Petr Arenberger. „Například 30. června se pohyboval mezi 7,5 až 8, na horách 8 překročil. Kdyby byla situace v normě, nedosahoval by ani 7. “Dávky záření neustále rostou. Za dekádu se zvyšují o osm až deset procent," dodal Janouch.
Zvýšená intenzita ultrafialového záření má neblahý vliv zejména na lidskou kůži. Jak navíc připomněl Arenberger, projevuje se až s výrazným odstupem. „Tento dlouhodobý úbytek (ozonové vrstvy) se neprojevuje z hlediska kožních nádorů a vzniku vrásek hned, ale uvidíme to za jedno až dvě desetiletí.“ Jedním z důsledků zvyšování intenzity ÚV záření je podle Arenbergera také nárůst pacientů s tzv. kožní alergií, čili vyrážkou nebo svěděním, kteří v pozdních jarních měsících stále častěji navštěvují ordinace kožních lékařů.
Lékaři proto varují před rakovinou kůže a nabádají k ochraně. Ročně totiž přibývá 2 000 nových pacientů s melanomem. Kožní rakovina tvoří čtvrtinu všech nádorových onemocnění v ČR. „UV záření jednoznačně vyvolává kožní nádory. Jedno spálení v dětství do puchýřků zdvojnásobí riziko vzniku kožního nádoru,“ uvedl Arenberger.
