Senát se postavil proti tomu, aby z působnosti Vojenského zpravodajství vypadla bezpečnost a zůstala mu jen obrana. Senátoři proto ve čtvrtek vrátili sněmovně novelu o zpravodajských službách, která má zejména posílit kontrolu tajných služeb. O podobě předlohy by měli poslanci rozhodnout na zářijové schůzi.
Bezpečnost vyškrtla z působnosti armádní tajné služby sněmovna na návrh bezpečnostního výboru. Horní komora ji chce do zákona vrátit podle stanovisek svého bezpečnostního a ústavně-právního výboru, ačkoli ministr pro legislativu Jan Chvojka, jenž zastupoval premiéra Bohuslava Sobotku (oba ČSSD), se za předkladatele zastával sněmovní verze.
Naopak za zachování bezpečnosti Vojenskému zpravodajství se před senátory přimlouval ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
„Problematiku bezpečnosti a obrany státu nelze v žádném případě oddělovat. Jsou vždy úzce provázány a nikdy nemůže existovat jedna bez druhé,“ zdůraznil ministr Stropnický. Na podoporu svého názoru citoval ustanovení zákonů, podle nichž stát vytváří za účelem bezpečnosti ozbrojené síly, které ji mají také zajišťovat.
Naopak podle Chvojky má sněmovní znění logiku. Ministr poukazoval mimo jiné na to, že civilní rozvědka má v působnosti pouze bezpečnost, obranu ne. Varoval také před tím, že sněmovna by nemusela o normě do říjnových voleb rozhodnout, s čímž ale senátoři s poukazem na plánovanou zářijovou schůzi dolní komory nesouhlasili.
František Bublan: Chybí koordinace tajných služeb
Vypuštění bezpečnosti z působnosti Vojenského zpravodajství označil za problematické předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan (za ČSSD). Vidí za tím i rivalitu zpravodajských služeb, která je v určité míře zdravá, chybí ale koordinace tajných služeb.
S omezením působnosti Vojenského zpravodajství nesouhlasili už dřív ani někteří bezpečnostní experti, podle nichž se pojmy bezpečnost a obrana prolínají a vojenští zpravodajci se věnují částečně i činnostem, které by spadaly pod bezpečnost.
Naopak senátor Tomáš Czernin (TOP 09) poukazoval za to, že ministerstvo obrany nemá z kompetenčního zákona působnost v bezpečnosti, neměla by ji tedy mít ani jeho složka.
Senát nejprve nesouhlasil s návrhem Elišky Wagnerové (za Zelené), aby novelu schválil beze změn. Následně přijal pozměňovací návrh a vrátil předlohu Poslanecké sněmovně.
Podle novely má vzniknout nový orgán nezávislé kontroly
Hlavním cílem vládní novely je upravit kontrolu tajných služeb. Sněmovní komise nyní prověřují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově by měli poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
Vedle toho má vzniknout nový pětičlenný orgán nezávislé kontroly, který by měl být složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osobností. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, tedy otevřené kauzy, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit nebo odhalit totožnost agenta.
Členy nezávislého orgánu mají být čeští občané, kteří dosáhli 40 let a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let. V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.
