Pod sněmovní kontrolu zřejmě budou spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Předpokládá to vládní novela zákona o zpravodajských službách, ke které se ve sněmovně přiklonilo 127 ze 150 přítomných poslanců.
Poslanci se shodli na větší kontrole tajných služeb, zjednodušení EIA i ocenění legionářů
Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Pokud předlohu schválí také Senát a podepíše prezident, poslanci budou nově dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
Vedle toho vznikne novelou orgán nezávislé kontroly, který by měl být složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.
Členy orgánu se budou moci stát výhradně čeští občané, kteří dosáhli 40 let věku a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání také prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.
V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje také prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.
Poslankyně za ANO Jana Lorencová neprosadila rozšíření okruhu těchto lidí na podnikatele, kteří v posledních třech letech pracovali pro veřejnou správu nebo pobírali dotace. Neuspěla ani s návrhem, podle kterého by kontrolní orgán musel posílat vládě každého půlroku zprávu o činnosti, kabinet by o obsahu informoval veřejnost.
Sněmovna v normě upravila odměňování členů tohoto orgánu. Nemají pobírat paušál 20 000 korun měsíčně, odměny se navážou podle schváleného návrhu Romana Váni (ČSSD) na platovou základnu, z níž se počítají soudcovské platy. Členové orgánu mají dostávat její čtvrtinu, což ovšem nyní zhruba odpovídá původně navrhované paušální částce.
ODS neprosadila vyšší ochranu tajných služeb před vyšetřovateli. Policisté tak nebudou muset mít povolení vrchního soudu k prohlídce objektů, v nichž se nacházejí materiály označené za tajné a přísně tajné, jak v jedné z několika obdobných úprav požadoval Marek Benda.
Poslanci vypustili na návrh bezpečnostního výboru u Vojenského zpravodajství vymezení, že se stará i o bezpečnost. Zůstane jen obrana.
Sněmovna je pro zjednodušení EIA
Zjednodušit posuzování vlivu plánovaných stavebních záměrů na životní prostředí (EIA) má novela, která prošla sněmovnou. Normu nyní dostane k posouzení Senát. Novela má mimo jiné omezit počet záměrů, které budou posuzování podléhat, a prodloužit z pěti na sedm let základní dobu platnosti stanoviska EIA.
K důvodům předložení novely patřilo to, že EU v minulosti na některé české dopravní stavby odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) již dříve uvedl, že jsou v Česku desítky dopravních záměrů, které mají stanovisko EIA staré až 15 let. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let.
Ročně se v Česku posuzovalo zhruba 2000 takzvaně podlimitních záměrů. Nově by z nich podle Brabce mělo být posuzováno pouze 300, a to ve zvláště chráněných územích. Ruší se také možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž se zkrátí proces EIA o lhůtu pro tato opatření a také další související lhůty. Dolní komora se rozhodla nad rámec vládní předlohy zavést povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jejich jednotlivé varianty projektů, pokud byly předloženy. Ministerstvu životního prostředí se rozhodla ponechat právo navrhnout zpracování variant řešení.
Poslanci na popud sněmovního hospodářského výboru zpřesnili ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí. Odmítli ale návrh Jana Zahradníka (ODS), podle něhož by ekologické organizace směly vstupovat do řízení o projektu, pokud by měly podporu nejméně stovky obyvatel příslušné lokality. Signatáři měli navíc uvést i číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu, podobně jako na petici pro prezidentské kandidáty.
Ocenění pro legionáře od Zborova
Poslanci hned na začátku jednání ocenili hrdinství československých legionářů z bitvy u Zborova, od níž uplyne v červenci 100 let. „Oběti československých legionářů přinesly u Zborova velké vítězství a významně přispěly k uznání legitimity zahraničního odboje a našeho práva na sebeurčení,“ stojí v usnesení.
Činy legionářů by podle poslanců neměly být nikdy zapomenuty. „Hrdinové od Zborova se zasloužili o stát,“ uvedla dolní parlamentní komora. Bitva u ukrajinského Zborova byla součástí takzvané Kerenského ofenzivy za první světové války. Proti československým jednotkám tehdy stála rakousko-uherská armáda.
Sněmovna ocenila hrdinství československých legionářů z bitvy u Zborova (zdroj: ČT24)
Bitva u Zborova byla podle předsedy sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) zásadní dějinná událost, jež předznamenala vznik samostatného státu. Připomněl, že mezi oběma světovými válkami se jednalo o druhý nejdůležitější svátek republiky po 28. říjnu.
Ve foyer před jednacím sálem sněmovny drželi před začátkem schůze poslanců i po dobu jednání o usnesení čestnou stráž legionáři v dobových uniformách. Zúčastnili se i tiskové konference, na které Hamáček uvedl, že text usnesení bude v rámci červencové národní poutě do Zborova vložen do mohyly.
Hamáček připomněl, že podobné usnesení již bylo přijato v minulosti. „V roce 1927, kdy jsme jako Československo slavili desáté výročí této bitvy, tak předsednictva obou komor Národního shromáždění také přijala usnesení. Ta byla také vložena do mohyly na bojišti u Zborova,“ dodal Hamáček.