Rabyně (Benešovsko) – Profesionální vodní záchranka na českých přehradách nefunguje. Místo ní pomáhají lidem, kteří mají potíže při koupání, dobrovolníci. Jejich činnost potom platí sponzoři. Stát na vodní záchrannou službu peníze dává, jde však pouze o zlomek skutečných nákladů. Provoz úřady nechtějí více dotovat ani přesto, že se každý rok utopí kolem 200 lidí.
Vodní záchranáři pracují o dovolené, úřady o ně nestojí
Zatímco například horští záchranáři jsou profesionálové, bezpečnost lidí, kteří se rekreují u přehradních nádrží, hlídají dobrovolníci, kteří nedostávají plat a na práci u vody si musí brát dovolenou. „To většina rekreantů ani netuší,“ poznamenal záchranář Marek Šedivec.
Práce vodních záchranářů přitom obvykle vyžaduje schopného zdravotníka. „Na Slapské přehradě se setkáváme hlavně s úrazy spojenými s dováděním kolem vody,“ uvedl záchranář Michal Motyčka.
Reportáž Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)
Pracovat u přehrad bez nároku na mzdu a jen díky příspěvkům sponzorů musí vodní záchranáři zejména proto, že stát za službu neplatí dost peněz. Dostávají milion a půl, potřeba by bylo dvacet milionů ročně. „Jsme závislí na grantech vyhlášených jednotlivými ministerstvy, sponzorech, nadacích – kdo si vzpomene,“ shrnul prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže David Smejkal.
Vodní záchranář Marek Šedivec:
„Každý rok si kladu otázku, jestli ještě nasazovat svůj život, svoje zdraví. Zatím si odpovídám kladně, ale lidí, kteří si takto odpovídají, je v našich řadách neustále méně a méně.“
Počty utonulých v Česku
Že vodní záchranáři potřeba jsou, přitom dokazují statistiky. Každý rok v Česku utone na 200 lidí, v poslední době se přitom číslo zvyšuje. Jenom o minulém víkendu se utopili tři lidé – čtyřletá dívka s otcem na pražském rybníku Šeberák a třiadvacetiletý mladík na Šumpersku. Vodní záchranáři navíc upozorňují, že kdyby jejich služba na přehradách měla skončit, zhorší se dostupnost zdravotní péče i v jejich okolí, protože se člun snadno dostane na některá místa, kam sanitka vůbec nedojede.
Částečným řešením by mohla být nová pravidla, která připravuje ministerstvo vnitra a přikazují koupalištím mít plavčíky. Vodní záchranáři by si takto mohli přivydělávat. Samotnou záchrankou se ale stát nechce zabývat. „Systémy financování jsou nastaveny a určitým způsobem fungují,“ prohlásil náměstek ministerstva zdravotnictví Ferdinand Polák.