Do prezidentských voleb se na ministerstvu vnitra přihlásilo devatenáct kandidátů, přihláška dvacátého uchazeče o Pražský hrad resortu přišla během středy. Termín pro podávání kandidatur ovšem vypršel už v úterý ve čtyři hodiny odpoledne. Úřad bude nyní přezkoumávat platnost přihlášek. Musí se vypořádat i s novými pochybnostmi nad platnostmi podpisů senátorů, kteří zároveň podpořili více kandidátů.
Uchazeč o prezidentský post musel pro kandidaturu sesbírat minimálně padesát tisíc občanských podpisů, nebo získat podpisy dvacítky poslanců, případně deseti senátorů. Občanskou kandidaturu podmíněnou sběrem podpisů na petičních arších nakonec zvolilo pět zájemců o Pražský hrad.
„K úterní šestnácté hodině bylo registrováno osmnáct kandidátních listin,“ doplnil náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Mlsna. „V poště, která došla na ministerstvo vnitra ještě před šestnáctou hodinou, byla jedna přihláška, která ovšem není podpořena ani peticí občanů, ani poslanci a ani senátory a jedna přihláška přišla již po termínu v průběhu dneška. Celkově jsme tedy obdrželi dvacet přihlášek,“ konstatoval Mlsna ve středu.
Tři petice, tři procenta
Resort se nyní pustí do přezkumu podaných přihlášek. Podle Mlsny je u dvou z pěti občanských přihlášek zjevné, že nesplňují dostatečné množství podpisů, protože jejich kandidaturu podpořily jen jednotky nebo desítky občanů.
Vedle toho vnitro kontroluje ale i trojici plnohodnotných petic. Úkol provádí padesátka ministerských zaměstnanců ve třísměnném režimu. Podle algoritmu pro náhodný výběr se z petičních archů vybere vzorek 8,5 tisíce podpisů. U nich zaměstnanci za pomoci registru obyvatel kontrolují jméno a příjmení, trvalé bydliště, číslo občanského průkazu nebo pasu, datum narození a podpis.
„Pokud je chybovost pod tři procenta, odečte se z celkového počtu podpisů absolutní číslo chyb,“ doplňuje Mlsna. Pokud množství chybných údajů tři procenta přesáhne, odebere se druhý kontrolní vzorek (rovněž o velikosti 8,5 tisíce podpisů) a kontrola se opakuje.
Když ve druhém vzorku chyby rovněž přesáhnou tři procenta, odečte se z celkového počtu podpisů procentní průměr obou naměřených chyb. Pokud je ve druhém vzorku chyb méně než tři procenta, odečte se jen jejich absolutní číslo z celkového počtu.
Platí podpisy senátorů více kandidátům?
Někteří právní experti ovšem zpochybnili i nároky kandidátů, kteří předložili podpisy zákonodárců podporujících jejich účast v prezidentském klání. Pochybují o tom, zda platí podpisy senátorů či poslanců, kteří podpořili více uchazečů zároveň.
„Jazykový výklad není jasný a je možno vzít obě varianty, respektive k nim dojít výkladem zákona – tedy že mohli podpořit jednoho kandidáta, nebo i více,“ uvedl Robert Zbíral z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity. Podle Václava Pavlíčka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je dokonce znění zákona jednoznačné. „Kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině,“ míní.
Někteří další právní odborníci však tvrdí opak. „V zákoně je napsáno 20 podpisů poslanců nebo 10 podpisů senátorů. Věta nepokračuje a není tam napsáno: Může se podepsat jenom jednomu kandidátovi,“ interpretuje zákon ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd Jan Bárta.
Ministerstvo vnitra je přesvědčeno, že je možné, aby zákonodárci podpořili více kandidátů zároveň. Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna odkázal i na Listinu základních práv a svobod. Z ní podle něj vyplývá, že „v pochybnostech musíte rozhodnout ve prospěch připuštění“. Odkázal i na rozsudky Ústavního a Nejvyššího správního soudu.
Devatenáctý zřejmě vypadne ze hry
Kontrola na vnitru nyní potrvá do čtyřiadvacátého listopadu. V ten den proběhne formální registrace kandidátů pro prezidentské volby, případné vyřazení těch, kteří nesplnili zákonné podmínky. To se bude podle všeho týkat zaslané devatenácté přihlášky, protože podle Mlsny není podpořená ani peticí občanů ani podpisy zákonodárců. Proti případnému vyřazení z prezidentského pelotonu bude moct každý uchazeč podat správní žalobu.
Čtyřiadvacátého listopadu dojde také ke zveřejnění jmen všech kandidátů. Některá totiž známá nejsou. „Ministerstvo vnitra nemůže neveřejné informace, včetně osobních údajů potenciálních kandidátů, které jsou podkladem pro vedení správního řízení o registraci, zveřejňovat,“ vysvětloval Mlsna už v úterý resortní postoj.
