Česká populace divoce žijících vlků je podle vědců sice velmi malá, zato stálá. Trvale tu žijí celkem tři smečky. Nové výzkumy ale ukazují, že jednou se v Česku možná setkají hned tři hlavní evropské populace vlků, které dosud žily odděleně. Křížení těchto skupin může prospět genetické rozmanitosti šelem.
Vlkům se v Česku daří, v budoucnu by se tu mohly křížit hlavní evropské populace
Česko by se mohlo stát křižovatkou vlčích populací (zdroj: ČT24)
Třeba na Kokořínsku žije asi desetičlenná smečka. Dobrovolníci monitorují její pohyb a hledají genetické vzorky. Letos tu vlci i vyvedli mladé. Většina záběrů, které se díky fotopastem podařilo pořídit, pochází letos právě z Kokořínska.
Vzorky trusu míří mimo jiné do laboratoře České zemědělské univerzity (ČZU). „Sundáváme z trusu horní vrstvu, kde je tkáň vlka ze střev a tu dále používáme, tak získáváme genetický materiál,“ sdělila vedoucí laboratoře molekulární genetiky při ČZU Barbora Černá Bolfíková.
Analýzy vědce přivedly k zajímavému závěru: V Česku se možná v budoucnu setkají tři dlouho oddělené vlčí populace. „Mohou se zde vyskytovat nížinní vlci v severních Čechách, dostávají se k nám zvířata z Karpat. Nedá se vyloučit na jihu našeho území přítomnost alpské populace, případně z Balkánu,“ podotkl zoolog Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK.
„Když si vymění genetickou informaci, může to pro ně přinést i určitou výhodu,“ říká Černá Bolfíková. „Například Karpatští vlci jsou nositelé unikátních genů, které je připodobňují starobylým vlkům z doby ledové. Například upřednostňují v potravě jeleny,“ vysvětlil Hulva.
Už ne tak přínosné, i když v historii zřejmě běžné, je naopak křížení vlka se psem. I Česko už má první novodobý případ zdokumentovaný na našem území.