Praha – Vlastním jménem se jmenoval Matěj Pavlík, ale dějiny si ho pamatují jako biskupa Gorazda II. Rodák z Hrubé Vrbky na Hodonínsku, který patří mezi nejvýraznější propagátory návratu k cyrilometodějské tradici, projevil i výrazné národní cítění, když se v období protektorátu podílel na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Za svou statečnost ovšem také zaplatil životem. Nacisté ho popravili 4. září 1942.
Ačkoli biskup Gorazd platí zejména za stoupence pravoslavné církve, svou církevní dráhu zahájil jako katolík; v Kroměříži vystudoval Arcibiskupské gymnázium i bohosloveckou fakultu v Olomouci, kněžskou službu vykonával na Bruntálsku a Opavsku, za první světové války působil jako válečný kurát. V meziválečném období se ovšem s katolickou církví rozešel, a to zejména kvůli svým nonkonformním názorům (požadoval např. zrušení celibátu), a už na začátku 20. let konvertoval k pravoslaví.
Velký vliv na Gorazdův život měla česká náboženská tradice. Už během studia se zajímal o Cyrila a Metoděje, odkud byl jen krůček k jejich následovníkovi, biskupu Gorazdovi, jehož jméno přijal v roce 1921.
Zlom přinesl atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Právě Gorazdovi duchovní ukryli atentátníky v čele s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem do chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. „Jednali bez jeho vědomí, ale vlastně podle toho, jak je Vladyka Gorazd naučil,“ dodává duchovní správce pravoslavné církevní obce v Jihlavě Jan Baudiš.
Když byl úkryt parašutistů prozrazen, nechal se Gorazd výměnou za beztrestnost ostatních pravoslavných věřících dobrovolně zatknout. Nacisti ale slib porušili a spolu s Gorazdem, který zemřel 4. září 1942, zastřelili další tři duchovní. Ostatní členové církve byli deportováni na nucené práce do Německa. O 45 let později byl jako mučedník svatořečený.
