Vláda schválila dočasné zařazení HHC na seznam zakázaných návykových látek

Vláda ve středu schválila dočasné zařazení psychoaktivní látky HHC na seznam zakázaných návykových látek, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle dříve zveřejněného návrhu ministerstvo zdravotnictví navrhlo zařazení na seznam také pro látky HHC-O a THCP. Termín začátku zákazu ale není jasný, musí ho ještě notifikovat Evropská komise. Podle dopoledního vyjádření Výborného to může trvat až dvacet dní.

„Správné rozhodnutí, které jsme jako KDU-ČSL navrhovali již vloni v létě. Nyní musí nařízení notifikovat Evropská komise a poté jsme za ministerstvo zemědělství a SZPI připraveni ihned plnit kontrolní roli,“ napsal na sociální síti X Výborný.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na následné tiskové konferenci uvedl, že toto nařízení bude platit do 1. ledna 2025. „Do té doby je v silách Česka, a já pro to udělám maximum, předložit jako první země v Evropě ke schválení a notifikaci Evropské komisi zákon o tomto šedém prostoru – kanabinoidech, které jsou semisyntetické a nejsou ani potravinami ani léky,“ uvedl Válek.

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Ministerstvo zdravotnictví se k regulaci látek rozhodlo kvůli množícím se hospitalizacím dětí či mladistvých po požití cukrovinek s HHC. Toxikologické středisko jich eviduje od června 2022 asi 170. Podobné látky by do budoucna měla regulovat novela zákona o návykových látkách, která zavádí novou kategorii psychoaktivních látek. Prodej těchto látek by měl být možný jen v obchodech s obsluhou, ne v automatech. Děti a mladí do 18 let by výrobky nemohli koupit. Zakázaná by byla reklama.

Nahrávám video
Redaktor ČT Václav Vohlídal o dočasném přidání HHC na seznam návykových látek
Zdroj: ČT24

Neprobádaná látka

HHC se rozšířil teprve před nedávnem, proto se z vědeckého hlediska jedná o nepříliš probádanou látku a rozsáhlejší studie o dopadech této látky na lidské zdraví zatím chybí. Vyskytovat se může jako náplň do elektronických cigaret, v cukrovinkách a další produktech jako například olejích.

Balíčky s cukrovinami obsahující HHC nejsou oficiálně označené jako potraviny, nemusí tedy splňovat požadavky, které stát na jejich zdravotní bezpečnost klade. „Děti a mladiství užívají tyto látky zejména v podobě gumových medvídků, které se prodávají pod označením ‚sběratelské předměty‘ a lze je koupit i prostřednictvím prodejních automatů,“ uvádí ministerstvo v návrhu.

Nahrávám video
Události: Zákaz výrobků s HHC
Zdroj: ČT24

Množství látky v baleních se navíc často liší. Podle analýzy zpracované pro ČT mělo být v některých bonbonech podle informací na obalu zhruba deset a pětadvacet miligramů HHC, hodnoty však neseděly.

„Je tam poměrně velká variabilita v obsahu HHC mezi jednotlivými želatinovými bonbony i v jednom balení,“ upozornil Martin Kuchař z Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Dávka, kterou tělo zvládne, záleží na váze i citlivosti konkrétního člověka na kanabinoidy. Běžně se ale uvádí množství mezi pěti až deseti miligramy. To podle expertů vede pouze k lehké intoxikaci. Nebezpečí zvyšuje i to, že se výrobky prodávají právě jako želatinové bonbony – jejich účinek se projevuje se zpožděním.

Novela má regulovat i kratom

Na riziko HHC upozornil před dvěma týdny i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS). Nabízení těchto produktů formou atraktivní pro děti a ve formě potravin považuje Vobořil za krajně neetické.

„Vyzývám výrobce a prodejce produktů obsahujících HHC, aby přehodnotili své postupy a takové produkty stáhli z oběhu. Podobně žádám o totéž s dalšími možnými produkty řady kanabinoidních látek, které jsou již připraveny podle informací k dostupnosti na trhu. V opačném případě stát bude muset reagovat mnohem razantněji,“ varoval Vobořil, který rovněž uvedl, že jeho odbor spolu se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) připravuje návrh vyhlášky pro případné stažení potravin s HHC z trhu.

Novela zákona o návykových látkách by měla regulovat i prodej dalších látek jako je kratom, což je psychoaktivní látka z tropické liány, která se užívá ve formě prášku. Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost z loňského listopadu kratom v posledním roce vyzkoušelo osm procent středoškoláků a deset procent mladých ve věku 20 až 29 let. Ministerstvo zemědělství loni v dubnu uvedlo, že se připravuje zákaz prodeje látek s kanabidiolem (CBD), jako jsou různé tinktury, oleje nebo bonbony, zatím k němu ale nepřistoupilo.

Hexahydrokanabinol (HHC) je derivátem tetrahydrokanabinolu (THC), který patří k hlavním psychoaktivním složkám marihuany. HHC je vyráběn převážně chemicky. Poprvé byl syntetizován v roce 1947 americkým chemikem Rogerem Adamsem pomocí přírodního THC, který se vyskytuje v konopí setém.

V září 2021 se tento kanabinoid objevil v potravinových doplňcích ve Spojených státech. Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti se v Evropě tato látka poprvé vyskytla zřejmě v květnu 2022 a do března 2023 se rozšířila do asi 20 zemí EU.

Zákaz HHC v zemích EU
Zdroj: ČT24

Od té doby ji řada zemí EU zakázala. Mezi prvními byla Francie, která zakázala výrobu, prodej a používání HHC a dvou jeho derivátů v červnu 2023. Prodej HHC není povolen také v Dánsku, Belgii, Rakousku, Maďarsku, Slovinsku, Švédsku, Itálii či v Litvě a na seznam zakázaných látek se zřejmě dostane také v Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...