Vitásková se kvůli sporu o Veseckou obrátila na Ústavní soud

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková se v případu svého obvinění kvůli jmenování Renáty Vesecké obrátila na Ústavní soud. Vadí ji, že žalobce ustanovil pro její instituce takzvaného opatrovníka – advokáta, který má úřad zastupovat.

„Pokud je obviněná Vitásková stíhána pro trestný čin, kterým měla způsobit škodu ERÚ, tak se nemůže stejná osoba vyjadřovat za poškozeného a současně jako obviněná,“ vysvětlil jihlavský státní zástupce Kamil Špelda.

  • o ustanovení opatrovníka rozhodují soudy, v přípravném řízení má kompetenci státní zastupitelství
  • ustanovení přichází v úvahu například v situaci, kdy zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva a je nebezpečí prodlení
  • typicky jde o případy, kdy jsou zákonní zástupci dlouhodobě hospitalizovaní, případně pobývají v cizině, a dále i na případy kolize mezi zákonnými zástupci a poškozeným.

Podle Vitáskové ustavení opatrovníka ovšem poškozuje zájem státu a s postupem nesouhlasí ani advokát Zdeněk Koudelka, který ERÚ zastupuje. „Státnímu zástupci se nelíbí, že ERÚ nepapouškuje jeho názory na věc, a proto se rozhodl, aby to měl v trestním řízení jednoduší, že proti vůli státu mu ustanoví opatrovníka, od kterého zřejmě očekává, že bez dalšího převezme jeho názory,“ řekl ČT Koudelka.

Energetický regulační úřad argumentuje také tím, že žalobce nepostupoval v souladu se zákonem. „Rozporujeme, že by měly orgány činné v trestním řízení kompetenci nám určovat opatrovníka, protože nejsme fyzická osoba, ale právnická osoba, navíc jeden z nejvyšších správních úřadů v zemi,“ prohlásil mluvčí Chvojka. „Na to zákon dávno pamatuje, existuje zde Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Státní zástupce ale v souladu se zákonem nepostupoval.“

Ústavní soud podnět eviduje od poloviny ledna jako návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu. Jde o poměrně zřídka využívaný typ podnětu, nikoliv o běžnou ústavní stížnost. O návrhu musí rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců, vyplývá z přehledu plenárních věcí.

Spor o křeslo pro Renátu Veseckou

Žalobce Špelda Vitáskovou obžaloval na konci ledna 2016 kvůli jmenování bývalé nejvyšší žalobkyně Renáty Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně ERÚ. Viní ji ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Podle žalobce Vesecká neměla odpovídající nejméně sedmiletou praxi v oboru, což bylo rozporu s energetickým zákonem. Státu podle obžaloby vznikla vyplácením platu Vesecké škoda přes milion korun. Podle Vitáskové je obžaloba neoprávněná a nedůvodná.

Další personální změny

Zpráva přichází v den další personální změny ve vedení ERÚ. Jeho místopředseda pro obnovitelné zdroje Martin Laštůvka rezignoval na svou funkci ze zdravotních důvodů. „Paní předsedkyně nad tím vyslovila politování, dopadu na zdravotní stav pana Laštůvky ale plně rozumí, vzhledem k dlouhodobému tlaku, kterému jsou všichni pracovníci úřadu vystaveni,“ uvedl mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Laštůvka je druhý místopředseda, který v krátké době úřad opouští. V lednu šéfka úřadu Alena Vitásková odvolala místopředsedu pro oblast regulace Jana Nehodu, který v prosinci v její nepřítomnosti vypsal podporu obnovitelným zdrojům energie ve výši až 42 miliard korun pro letošní rok. Jedinou místopředsedkyní ERÚ zůstává Martina Krčová.

Mluvčí: Jsme skoro bez vedení, ale vliv to nemá žádný

Zákon nestanovuje, kolik místopředsedů má ERÚ mít a mluvčí Chvojka tvrdí, že snížení počtu místopředsedů nebude mít na činnost úřadu žádný vliv. „Jednotlivé odbory jsou dále řádně vedeny. Jednoho místopředsedu měl úřad i za předchozího vedení,“ podotkl.

Na konci roku 2014 jich měl úřad pět, jejich počet ale postupně klesal. V průběhu loňského roku byl odvolán první místopředseda Otto Gold, ve funkci místopředsedkyně pro legislativní oblast skončila také bývalá nejvyšší žalobkyně Renáta Vesecká. Ta ale stále na úřadu pracuje v nižší pozici. Následovalo odvolání Nehody a aktuální rezignace Laštůvky.

Šéfka ERÚ Vitásková podle Chvojky v současnosti jedná s řadou odborníků, kteří by mohli úřad posílit, situaci ale komplikuje nejasná budoucnost vedení úřadu. Do začátku března má totiž šéfka ERÚ podle ministerstva vnitra složit služební slib, jinak zanikne její služební poměr. Pokud ale slib složí, tak podle služebního zákona nebude moci v čele úřadu stát kvůli tomu, že čelí obvinění. Vitásková je proti takovému výkladu a říká, že služební slib nesloží.

Sama Vitásková čelí spolu s dalšími devíti lidmi obžalobě také v případu, který projednává brněnský krajský soud. Podle obžaloby se dopustila zneužití pravomoci v souvislosti s výstavbou dvou solárních elektráren v Chomutově, které údajně dostaly od ERÚ povolení k provozu za sporných okolností. Vitásková vinu popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...