Brno - Institut veřejného ochránce práv by podle nového ombudsmana Pavla Varvařovského měl být zakotven v ústavě, aby byl lépe chráněn proti náhlým změnám politických nálad a preferencí i hůř zrušitelný. Podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové se institut za zhruba deset let stabilizoval a získal si své místo mezi institucemi demokratického státu. Stal se také respektovaným na ministerstvech a v krajích a obcích, s nimiž jedná a které nezřídka přesvědčuje o nutných změnách zákonů, vyhlášek i nařízení. Oba to uvedli na prvním brífinku Varvařovského ve funkci.
Podle Varvařovského zvolili cestu dodatečného doplnění institutu ombudsmana do ústavy v Nizozemsku. I tam podle něj kancelář veřejného ochránce práv fungovala asi deset let, než se do nejvyššího zákonného předpisu země dostala. „Není to tak, že bychom bez toho nemohli být, ale myslím si, že by to tam patřilo,“ uvedl.
Varvařovský o úřadu ombudsmana:
„Spousta zemí ve svých ústavách, zejména novějších a modernějších, doplňuje tři klasické moci o instituce, které nikam nestrčíte, ale které jsou určitým druhem brzdy mezi těmi mocemi. Veřejný ochránce práv je jeden z nich.“
„Myslím si, že budu muset čelit tendencím sem přistrkávat další a další působnosti, jedno už mám na stole - něco kolem cizinců.“
Varvařovský nastoupil do funkce v pondělí, dnes také krátce zhodnotil desetileté působení kanceláře. Od bývalého ombudsmana Otakara Motejla prý z osobních rozhovorů ví, že on měl zprvu o institutu skeptické mínění. Později se prý přiklonil k názoru, že je dobře, že existuje. „Jsem rád, že to postavil na mladých lidech, to je jeho nehynoucí zásluha,“ řekl o Motejlovi Varvařovský. Kancelář se podle něj i díky tomu posunula vzhůru v očích veřejnosti a dnes se na ni s důvěrou obracejí. „To je to moje noční trápení, abych to nezkazil,“ dodal.
