Vakcíny proti pneumokokům nesou výsledky. Očkování nepodceňujte

Praha - Za prvních pět měsíců letošního roku v Česku onemocnělo 130 lidí invazivními, tedy těmi nejagresivnějšími, pneumokokovými nákazami. Nejohroženější jsou děti a pak ročníky nad čtyřicet let. Právě těch bylo mezi všemi nemocnými více než sto. Naopak u dětí se podařilo počty infekcí snížit. Většina nejmenších je očkovaná. Na vakcínu od roku 2010 přispívají pojišťovny.

Pneumokoky útočí nečekaně. Zpočátku vypadá nemoc jako obyčejná chřipka. Může ale jít o život. „Mohou se projevovat bolestmi hlavy, zvracením, vysokými teplotami, většinou nad 39 stupňů, lidé mohou mít i bolesti břicha, kašel,“ popisuje Zuzana Vančíková z pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze. 

Letos vážně onemocnělo 130 lidí, loni jich bylo celkem 385. 53 z nich zemřelo. „U některých může dojít k těžkým trvalým následkům. Třeba trvalé poruchy sluchu, epileptické záchvaty, neurologické poškození,“ vyjmenovává Daniel Dražan, lékař pro děti a dorost.   

Malého Ondru napadl pneumokok před šesti lety. Tehdy mu ještě nebyl ani rok. Několik dní byl v kómatu a rodina nevěděla, jestli přežije. „Byli jsme v nemocnici přes tři měsíce, má několik operací hlavy a bohužel nám nakonec ohluchl,“ říká jeho matka Kateřina Kalovská z občanského sdružení Nahlas. Podobných případů, jako je ten Ondrův, bude ubývat. Onemocnění u dětí je čím dál méně. Pomohla vakcína.

Vakcínu proti pneumokokům mohou dostat děti od tří měsíců do pěti let. Od roku 2010 je hradí zdravotní pojišťovny, ovšem jen v tom případě, že první tři dávky dítě dostane do sedmi měsíců věku. Tato nepovinná vakcína je podle pediatrů stále populárnější. Očkováno je už devadesát procent nejmenších dětí.

Nákaza se letos nevyskytla u žádného dítěte do jednoho roku života

Nákaza se letos nevyskytla u žádného dítěte do dvanácti měsíců. „Určitě je to úspěch, ale musíme v tom pokračovat, protože ve vyšších věkových kategorií nad ten jeden rok se nákazy stále ještě vyskytují,“ říká Vančíková.

Nahrávám video
Reportáž Barbory Straňákové
Zdroj: ČT24

Další ohroženou skupinou jsou senioři

S pneumokoky je to horší u seniorů. „Jsou velmi významným faktorem nemocnosti a úmrtnosti. Proto by tyto osoby měly být přednostně očkovány,“ apeluje Jiří Beran, epidemiolog z Centra očkování a cestovní medicíny. Právě tady jsou podle odborníků stále rezervy. Nejlepší věk na takové očkování je kolem padesátého roku.

Základní informace o pneumokocích (www.pojistenezdravi.cz)

Co jsou pneumokoky?

Pneumokoky jsou bakterie, které se vyskytují všude kolem nás a osídlují oblast nosu a hltanu mnoha lidí. Nejčastěji se s nimi setkáváme jako s průvodci infekcí horních dýchacích cest.

Jak se přenáší?

Pneumokokové onemocnění se šíří kapénkovou infekcí od běžných přenašečů, kterým bezprostředně nezpůsobují nějakou chorobu, k rizikovým skupinám, mezi které nejvíce patří malé děti či starší lidé, a způsobují u nich onemocnění. Nejsnadněji se přenáší právě mezi dětmi v kolektivním zařízení, například kýcháním, kontaktem rukou a ústy.

Co pneumokoky způsobují?

Invazivní typy pneumokokové bakterie mohou být příčinou těžkých onemocnění, jako je například zápal plic, otrava krve nebo zánět mozkových blan a ohrozit život zejména v dětském věku a u lidí nad 60 let.

Neinvazivní formy infekce způsobují zánět středního ucha, který děti na životě neohrožuje, ale nese s sebou riziko zhoršení sluchu a zánět vedlejších nosních dutin, který vyžaduje léčbu antibiotiky.

Projevy onemocnění

Pneumonie, bakteriémie a meningitida mají závažné projevy invazivních pneumokokových infekcí, ale třeba záněty středního ucha, sinusitidy a opakující se bronchitidy představují spíše neinvazivní projevy pneumokokové infekce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 7 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vnitro zrušilo Krizový informační tým, pomáhal i při povodních

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 9 hhodinami

Pavel: Zákon o zahraničních vazbách by byl jedním z kroků k omezení demokracie

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.
před 9 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 11 hhodinami

Celníci zabavili ketamin za čtvrt miliardy korun

Celníci rozkryli mezinárodní skupinu, která ve velkém pašovala drogy přes zasilatelské společnosti nebo ukryté v kosmetických a jiných produktech. Zabavili mimo jiné rekordní zásilku 115 kilogramů ketaminu, která směřovala do Kanady. Koncová cena drogy na kanadském trhu by byla zhruba 250 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Praha i Bratislava chystají investice pro dodávky ropy z Česka na Slovensko

Česko je připraveno zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po středečním jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko bude nyní posuzovat skupina expertů firem Transpetrol a Mero, uvedla Saková. Pracovní skupina má podle Havlíčka čas do konce dubna, aby představila detailní plán.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...