Terezín - Na hřbitově v Terezíně dnes proběhla tradiční tryzna. Přes silný déšť dorazila na místo zhruba tisícovka lidí, kteří si chtějí připomenout válečné hrůzy a uctít památku obětí zdejšího ghetta. Z politiků se dostavil například předseda Senátu Přemysl Sobotka, ministryně obrany Vlasta Parkanová či ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Terezínská tryzna se letos konala již po jednašedesáté. Na náhrobky na Národním hřbitově v Terezíně se včera vrátilo prvních 115 jmenovek, zloději drahých kovů jich však celkem odcizili přes osm stovek.
Během vzpomínky se v projevech ozývala varování před vzestupem neonacismu. „Jsme lhostejní k akcím mladých neonacistů, mnozí z nás znovu naslouchají demagogickým hlasatelům třídní nenávisti,“ uvedl ve svém projevu předseda Senátu Přemysl Sobotka.
„Letošní rok je zvláštní. Na mnoha hrobech chybějí od dubna vinou zloděje bronzové destičky se jmény lidí, kteří zde zahynuli,“ řekl v úvodu pietního aktu ředitel památníku Jan Munk. Barbarský čin podle něj vyvolal obrovskou vlnu solidarity. „S krádeží se nelze smířit. Na druhé straně jsme zaznamenali pozitivní odezvu a pomoc. Sochař a restaurátor Oldřich Hejtmánek zhotoví nové jmenovky zdarma. Žáci třetí třídy jedné kladenské školy zase uspořádali prodejní výstavu svých prací a výtěžek nám poslali jako dar na opravu hřbitova. Řada dalších dárců si přeje zůstat v anonymitě,“ uvedl Munk.
Na rozdíl od původních bronzových by tyto, častečně vyrobené z pryskyřice, už neměly lákat zloděje. První část jmenovek dostal památník jako dar. V dubnu z hřbitova zloději ukradli přes osm set destiček se jmény lidí umučených nacisty.
Opravy se proto dočkala přední část hřbitova, kde probíhá hlavní část tryzny. Zbylé hroby chce památník opravit co nejdříve, celý hřbitov bude v pořádku nejspíše až po letních prázdninách. Ministerstvo kultury tento týden také rozhodlo, že mu poskytne peníze na ostrahu památek a instalaci kamerového systému. V současnosti hřbitov střeží bezpečnostní agentura.
Policisté na konci dubna zadrželi devětadvacetiletého muže, který má krádež údajně na svědomí. Pátrají i po dalších hmožných spolupachatelích. Zloději památníku způsobili škodu 2,5 milionu korun, v případě odsouzení jim hrozí až osm let vězení.
Na Národní hřbitov byla po skončení druhé světové války uložena do 2380 hrobů těla popravených z masových hrobů v terezínské Malé pevnosti, kde byla věznice gestapa. Také zde leží lidé, kteří ke konci války zemřeli v terezínském ghettu a litoměřickém koncentračním táboře. Šlo o největší zařízení svého druhu v protektorátu Čechy a Morava, během války jimi prošlo zhruba 200.000 lidí z celé Evropy. Jen zhruba třetina z nich se dočkala konce války. Část vězňů zemřela v Terezíně, další ve vyhlazovacích táborech. Památník v Terezíně vznikl v květnu 1947, tehdy se jmenoval Památník národního utrpení. První expozice byla otevřena v roce 1949.
