Praha – Profesor, lingvista, filozof a společenský kritik Noam Chomsky proslul mimo jiné svou teorií univerzální gramatiky. Ta považuje řeč za geneticky predisponovanou; vrozená šablona slouží jako matrice, na kterou pak člověk napasuje kterýkoli z jazyků. Noam Chomsky se pokusil svou teorii přiblížit v Hyde Parku Civilizace, kam americký lingvista přijal pozvání jako vzácný host.
Rozhovor v anglickém znění naleznete na stránkách Hyde Parku Civilizace.
Jazyky se různí ve zvukové podobě vyjádření, třeba i v ohýbání a pořadí slov, ale syntaktické struktury a významy vět jsou napříč nimi pevně dané. „V podstatě se to nedá naučit. Co lidé vědí, jak lidé chápou jazyk včetně malých dětí, je mnohem rafinovanější než to, co mají k dispozici. Buď je to zázrak, nebo je to dáno nějakou biologickou podstatou,“ vysvětlil profesor Chomsky v Hyde Parku Civilizace.
Kdyby se třeba Noam Chomsky chtěl naučit česky, musel by si nejprve osvojit výslovnost, pak jednotlivá slova a jejich pořadí, pádové shody, jednotná i množná čísla a podobně. Základní způsoby interpretace vět už ale zná. Pro ilustraci vymyslel větu: „Instinktivně orli, kteří létají, plavou.“ Pomineme-li, že věta ve světle skutečnosti nedává smysl, kdybychom počítali pořadí slov ve větě, má příslovce na začátku věty – „instinktivně“, blíže k prvnímu slovesu - „létají“. Přesto při porozumění větě budeme významově spojovat „instinktivně“ s „plavou“.
„Jazyky nikdy nepoužívají lineární blízkost, ale používají strukturální blízkost, což je mnohem komplikovanější koncept. Ten je univerzální všem konstrukcím, všem větám,“ přiblížil proslulý lingvista. Dítě se podle něj nemůže naučit, že musí ignorovat lineární pořadí v jazyce a upřednostňovat strukturální vztahy. Přesto to všechny děti vědí, aniž by je to kdokoliv přímo učil. Písmo při srovnávání jazyků nehraje roli, tvrdí Noam Chomsky. Představuje relativně nedávný vynález, navíc to není vůbec tak dlouho, co se většina lidí stala gramotnými.
Noam Chomsky?
Chomsky je emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Levicově orientovaný aktivista je znám kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, který bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy, byl hlavní osobností lingvistické konference, kterou pořádala Univerzita Palackého. V Česku byl poprvé a jeho názory nezůstaly bez odezvy: Chomsky v Česku. Odmítl školné a zpochybnil disent - více čtěte zde.
Jedna prapůvodní řeč
Zdá se pravděpodobné, zmínil Chomsky v souvislosti s jednou z otázek v Hyde Parku Civilizace, že v dávné minulosti lidstva existovala jedna zdrojová řeč. Z evolučního hlediska je jazyk mládě, objevil se někdy v posledních 100 tisíci letech. Zřejmě se tedy odehrálo něco, v důsledku čehož se změnila podstata lidského mozku. Patrně se tu objevil jedinec s genetickou mutací, díky níž získal schopnosti, které dnes veskrze využíváme. „Je to dobrá teorie, a pokud je pravdivá, pak v ten moment existoval pouze jeden jazyk,“ zmínil ke zdroji jazyka americký profesor.
Podotkl, že v této podobě existoval zmíněný protojazyk zřejmě několik generací, patrně v některé z tehdejších tlup lovců a sběračů. Dědickými mechanismy se začala šířit dovednost vyjádřit pomocí zvuků myšlenky. „Jde o složitý kognitivní problém, který lze řešit mnoha způsoby. Díky tomu získáváte dojem, že existuje mnoho různých jazyků, ale v základu musí být všechny stejné,“ dodal.
Rozšířenost jazyka souvisí s významem dané země
Na otázku, proč se neprosadilo esperanto jako jednotný světový jazyk, zmínil americký lingvista výrok jiného jazykovědce, že jazyk je dialekt, který má svou armádu a námořnictvo. Kdyby lidé mluvící esperantem disponovali armádou, na jejíž chod by dávali tolik prostředků, jako zbytek světa, měli tisíce základen po celém světě a představovali nejbohatší národ, pak by asi většina lidí mluvila esperantem. Narážel tím na rozšířenost anglického jazyka.
Svět, ve kterém lidé mluví stejným jazykem, by byl ale nudný, soudí Noam Chomsky a vyzdvihuje krásu diverzity: „Jde o jednu z příjemných věcí v Evropě, pokud to srovnáme s USA. Když tu ujedete 100 mil, dostanete se do míst s jiným kulturním prostředím, zvyklostmi i jazykem. V Americe ujedete 3 tisíce mil a vypadá to tam úplně stejně.“
