Praha - V České republice přibyly během posledních let desítky chudinských míst. Zatímco před pěti lety bylo v zemi zhruba 330 takzvaných vyloučených lokalit neboli ghett, nyní by jich mohlo být podle odborných odhadů kolem 400. Podle ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martina Šimáčka je jedním z důvodů nucené vystěhovávání dlužníků a chybějící sociální bydlení. Situaci by mohl zmapovat nový výzkum.
Podle analýzy z roku 2006, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce a sociálních věcí, existovalo v ČR přes 300 chudinských domů a čtvrtí. V ghettech žijí převážně Romové. Mohlo by jít až o 80 000 lidí. Většina dospělých v těchto místech nemá práci. Rodiny navíc bývají závislé na sociálních dávkách a zadlužují se.
Děti končívají ve „zvláštních školách“
Chudinské lokality vznikly podle Šimáčka hlavně v malých obcích a městech „v chudých krajích“. V bohatších regionech naopak ubyly, a to právě kvůli nucenému stěhování. „Situace se mírně zhoršuje, zejména v regionech, kam jsou nuceně vystěhováváni chudí, zadlužení lidé, kde vznikl paralelní trh s byty. Ubytovny provozují lidé, kteří využívají toho, že spousta chudých lidí, zejména Romů, nedosáhne na bydlení,“ uvedl šéf agentury.
Vládní agentura pro začleňování Romů funguje od roku 2008. Její poradci přišli postupně zatím do 23 měst a obcí. Letos k pololetí měli podle plánu po třech letech opustit 12 prvních lokalit, v šestici ale zůstanou ještě o rok a půl déle. Od července budou pracovat také v deseti dalších místech. Měli by tu dát dohromady lidi z radnic, úřadů práce, škol, neziskových organizací či od policie a nastartovat jejich spolupráci. Společně pak připraví plán kroků, které situaci mají zlepšit. Opatření se týkají zaměstnávání, bydlení, vzdělávání či bezpečnosti.
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové je nyní agentura „jediný vládní nástroj proti sociálnímu vyloučení“. V jednotlivých městech a obcích, kde působí, se začalo systematicky pracovat třeba na vzniku sociální firmy či sociálního bydlení. Agentura spolupracuje i se sdružením Český západ. „Já jsem neměla dodělanou ani devátou třídu. Pak mě nevzali ani na pokojskou na rekvalifikační kurz. Takže jsem si díky Českému západu dodělala devítku, pak jsem měla další rekvalifikační kurzy a školení. Díky tomu můžu pracovat s dětmi, což byl vždycky můj sen,“ popsala své zkušenosti Klára Berkyová z Dobré Vody na Karlovarsku. Agentura má ale i své kritiky. Podle některých není třeba jasné, kolika Romům vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.
