Utajený český sběratel vystaví v Praze světové unikáty – modrého a červeného mauritia

2 minuty
Praga 2018 vystaví modrého a červeného mauritia od českého sběratele
Zdroj: ČT24

Filatelisté ze 75 zemí světa už se chystají na srpnovou světovou výstavu známek Praga 2018 pořádanou ke 100. výročí založení státu. Do Česka přivezou vroubkované unikáty odhadované pojistné hodnoty kolem pěti miliard korun. Mezi nejvzácnější bude patřit modrý a červený mauritius, které před dvěma lety koupil zatím neznámý český sběratel – a na výstavě možná vystoupí z utajení.

Investor z Prahy koupil nejslavnější světové známky v roce 2016 za cenu kolem sta milionů korun. Nejspíše v Londýně tehdy pořídil rovnou tři unikáty najednou – modrého a červeného mauritia a také bombajský dopis s dalšími dvěma červenými mauritii.

„Můžeme mluvit o ceně v řádu dvou set až dvou set dvaceti milionů korun. Žádný obraz, žádná starožitnost, žádný diamant v českých soukromých rukách se s tím nedá srovnat. Toto je podstatně výše,“ domnívá se znalec filatelie David Kopřiva.

Obě známky byly vydané 20. září 1847 na ostrově Mauritius. Tehdy ještě stály jen pár pencí a šlo o vůbec první známky britské koloniální říše vydané mimo Velkou Británii. Známky navrhl Joseph Osmond Barnard a nesou podobiznu královny Viktorie. Většina jich byla využita na pozvánky k plesu, které posílal tehdejší mauritijský guvernér sir William Maynard Gomm.

Orazítkovaných mauritiů je nyní na světě dvacet (12 červených a 8 modrých), nepoužitých jen šest – čtyři modré a dva červené. Dvě známky jsou ve sbírce královny Alžběty II., další dvě ve sbírce berlínského muzea. Modrou i červenou variantu v nepoužitém stavu mají jen na jediném místě na světě: v muzeu na ostrově Mauritius.

Modrá známka je slavnější, červená zase vzácnější. Jejich vzácnost spočívá v tom, že byly vydány v poměrně malém množství (po 500 kusech) s nápisem Post Office (poštovní úřad). Nejcennější jsou obálky, na kterých jsou nalepené obě známky. Jde o tzv. Bordeaux cover.

V roce 1848 vyšly obdobné známky, ale již se změněným nápisem Post Paid (poštovné zaplaceno), který lépe vystihoval jejich poštovní funkci. Protože jich bylo vyrobeno více, nemají už takovou hodnotu. 

Červený a modrý mauritius
Zdroj: ČT24

Obálka je ofrankovaná dvojicí červených mauritiů. Dopis odeslal 4. ledna 1850 reverend L. Banks působící na Mauritiu na adresu Biblické společnosti v Bombaji. Nese otisky poštovního razítka úřadu Port Luis.

Obálka byla objevena roku 1897 panem Ch. Howardem na bombajském bazaru. Již příští rok ale šťastný nálezce dopis prodal a od té doby změnil majitele ještě několikrát. V roce 1917 se stal součástí proslulé sbírky A. F. Liechtensteina, kde zůstal až do roku 1968. Tehdy ho zakoupili známí filatelističtí obchodníci bratři Weillové z New Orleansu, kteří ho vlastnili dalších více než 20 let.

Poslední prodej proběhl ve Švýcarsku v roce 2016, kdy se stal majitelem této rarity český sběratel.

Zdroj: Praga 2018

Bombajský dopis
Zdroj: Facebook/Praga 2018

Světové výstavy známek probíhaly na našem území od roku 1938. Už tehdy byla výstava velkolepá. Zúčastnily se jí poštovní správy z třiadvaceti států.

O padesát let později vystavoval v Praze americký miliardář Du Pont nejdražší známku světa – Britskou Guayanu. Dnes by stála deset milionů dolarů. Anglická královna tehdy poslala svého modrého mauritia. Z Anglie budou na výstavě známky i letos. Československé osudy připomenou ty, které vydal londýnský exil za války.

Nejdražší česká známka bude chybět

Chybět naopak bude nejdražší česká známka – čtyřkorunová zelená s obráceným přetiskem z roku 1919 vydražená v březnu za víc než devět milionů korun. Nový vlastník, galerista z Prahy, se s pořadateli nedohodl. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Původně rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá měla v době vydání hodnotu čtyři koruny. Převrácený přetisk je rarita. Známý je pouze tento jediný kus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 45 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 50 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...