Brno – Ústavní soud zrušil nadstandardy ve zdravotnictví, zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun i pokuty za nevybírání regulačních poplatků. Jde o klíčové části zdravotnické reformy z dílny Leoše Hegera (TOP 09). Soud tak učinil na návrh ČSSD. Nadstandardy budou zrušeny v okamžiku zveřejnění nálezu ve Sbírce zákonů, tedy zhruba do čtrnácti dní, zbylé dvě části reformy pak ke konci roku 2013. ÚS tak dal zákonodárcům čas, aby zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici a pokuty za nevybírání regulačních poplatků zrušili sami. Nastupující ministr zdravotnictví Martin Holcát už avizoval, že až se ujme funkce, začne pracovat na nové legislativní úpravě nadstandardů.
Ústavní soud zrušil zdravotnické nadstandardy
Všechny zrušené části zdravotnické reformy jsou zakotveny v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Tyto sporné paragrafy požadovalo odstranit ze zákona 51 poslanců opoziční ČSSD. Několik soudců ÚS si však vyhradilo odlišné stanovisko k různým částem nálezu a jeho odůvodnění. Jsou mezi nimi Stanislav Balík, Vladimír Kůrka, Michaela Židlická, Dagmar Lastovecká a Ivana Janů.
Norma umožnila rozdělení péče na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Pokud v konkrétně vymezených situacích existovaly dvě rovnocenné alternativy léčby, mohl si pacient vybrat mezi základní a nadstandardní. Pojišťovna ale hradila „takový způsob zdravotních služeb, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění“, tedy levnější variantu. Rozdíl v nákladech platil pacient.
Jeroným Tejc (ČSSD) u Ústavního soudu
„Ministr Heger vyprazdňuje naprosto Ústavu České republiky. Občané nemají zajištěnu péči v rozsahu veřejného zdravotního pojištění, tak jak o tom hovoří ústava,“ odmítla zavedení nadstandardů místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková.
ÚS tuto část Hegerovy reformy zrušil navzdory tomu, že už v minulosti připustil možnost vytvořit standardní a nadstandardní péči. Problém ale soudci vidí v tom, jak to zákonodárci učinili – současná podoba zákona k nadstandardům není podle nich dostatečně srozumitelná. Zákon by totiž měl plně popisovat a upřesňovat pojem nadstandardní péče. Zatím tomu tak není – nadstandard je vymezen pouze ve vyhlášce k zákonu, což je špatně.
Místo poplatku platba za ubytování, navrhují soudci
ČSSD kritizovala také zvýšení poplatku za lůžkovou péči v nemocnici z 60 na 100 korun za den. Stokoruna může mít podle ČSSD pro seniory, děti a sociálně slabé takzvaný rdousící efekt, což je termín zavedený ústavními soudci v jejich prvním nálezu o poplatcích ve zdravotnictví.
U této části reformy spatřuje ÚS problém v tom, že zákon nepopisuje, „kdy je pobyt na lůžku pouze běžnou součástí léčby a kdy jde skutečně jen o doprovodnou hotelovou službu“. Soudci upozornili na to, že v sousedních zemích jsou u poplatku za lůžko stanoveny určité limity a také časová omezení. ÚS navrhuje, aby se v této oblasti upustilo od termínu „poplatek za lůžko“. Místo toho navrhují označení „platba za ubytování“.
Další zrušené paragrafy upravují pravomoc pojišťoven ukládat až milionové pokuty poskytovatelům péče, a to například za to, že nevybírají od pacientů regulační poplatky. V této části reformy soudci kritizovali skutečnost, že pojišťovnám dává dominantní postavení nad zdravotnickými zařízeními.
GALERIE
videogallery_351985
Soudci se návrhem zabývali od prosince 2011, vyhlášení nálezu ale nepředcházelo žádné veřejné projednávání. Soudce zpravodaj Jiří Nykodým navíc kauzu převzal od Jiřího Muchy, jemuž vypršel mandát ještě předtím, než stačil případ dotáhnout do konce. Podle reportéra serveru Aktuálně.cz Petra Holuba představuje pro ústavní soudce rozhodování o nadstandardech náročný úkol, o čemž svědčí i délka přípravy podkladů.
„Rozhodují o tom, jaký bude zdravotnický systém v České republice v příštích desetiletích – jestli se bude držet většinového modelu, kdy má každý nárok na stejnou péči, nebo jestli se do systému vpustí více soukromého byznysu, a to bude znamenat, že každý bude mít nárok na tu péči, kterou si bude moci zaplatit,“ uvedl Holub ve vysílání ČT24.
Holcát se pustí do změn
Po jmenování začne budoucí ministr zdravotnictví Martin Holcát pracovat na zákoně, který nadstandardy nově upraví. Leoš Heger (TOP 09), který mu ministerské křeslo uvolní, takové rozhodnutí přivítal. Ocenil, že ÚS nenapadl možnost připlatit si nadstandard, pokud to upraví zákon. „Soud to zrušil, protože chce, aby to nebylo vyhláškou, ale zákonem. To bude úkol pro ministra, na tom se bude pracovat,“ uvedl Holcát. Nadstandardy považuje za přínosné, z peněz navíc se podle něj může zaplatit například chronická péče o onkologické pacienty.
Ministerstvo zdravotnictví
Češi na nadstandardy příliš nedají
Samotné pacienty přitom nadstandardy příliš nelákají; v loňském roce vydali Češi za dražší péči 46 milionů korun, ačkoli samotné ministerstvo počítalo s částkou dosahující stovek milionů; ministr zdravotnictví v demisi Leoš Heger ale ještě minulý týden nadstandardy hájil s tím, že na začátek „revoluční změny“ jsou i malá čísla dobrou zprávou.
Seznam nadstandardů má dnes osmnáct položek. V roce 2012 si pacienti vůbec nejvíc připláceli za kvalitnější kontaktní čočky (vydali za ně 40,1 milionu korun), více peněz vydali i za lehkou sádru (4 miliony) a očkování (1,5 milionu).
Vedení ministerstva chtělo do budoucna přidat k nadstandardům například i operace kolen pomocí počítače nebo některé gynekologické a urologické zákroky, čekalo ovšem na dnešní verdikt Ústavního soudu. Dříve, než nejvyšší instance rozhodla, ale přišel pád vlády a nad dalším rozšiřováním nadstandardů tak nyní visí otazník.