Brno – Češi patří k průkopníkům ve vývoji nových léčiv. Čerstvým důkazem je objev slibné látky, která by v budoucnu mohla fungovat jako vakcína proti obávané borelióze. Předním pracovištěm v původně českých léčebných patentech je zejména Ústav organické chemie a biochemie. Díky svým úspěchům si mohl dovolit vybudovat supermoderní budovu, která se otevírá ve čtvrtek. Letmý pohled přináší kamery ČT už v předstihu.
Ústav proslavil hlavně profesor Antonín Holý, který zemřel před dvěma lety. Objevil řadu léků včetně jednoho z nejpoužívanějších přípravků proti viru HIV. (Podrobněji ZDE) Ve stejných laboratořích nyní na práci profesora Holého navazují jeho žáci. V medicínské oblasti přitom zdejší vědci vyvíjejí také další nadějné látky. Klíčem je jejich cílená vázanost, tedy schopnost působit na jedno jediné potřebné místo či buňky. „Dá se říct, že k té účinné látce cosi navážeme, co jí umožní se dopravit do plazmy, případě do těch určitých orgánů, kde má působit,“ dodává vedoucí skupiny medicínské chemie Marcela Krečmerová.
I díky úspěchům ve vývoji nových medikamentů a následným příjmům si ústav mohl dovolit výzkum posunout dál a otevřít novou budovu s nejmodernějším zařízením. I zde by se v příštích letech mohlo pracovat na vylepšování vakcíny proti borelióze. Tu vyvinuli společně vědci z Brna, Olomouce a Prahy. Prozatím ji testovali pouze veterinárně. Několikaleté testy prověří, zda může fungovat i v lidském těle.
Vývoj nových léků a vakcín je jedním z nejdelších a nejnákladnějších oborů. Než se nový medikament dostane přes sérii studií a testů k pacientovi, trvá to deset až patnáct let. Na jeden úspěšný produkt připadá pět až deset tisíc těch, které jsou během testování vyřazeny.
Vývoj jednoho léku v dnešní době stojí průměrně jednu a půl miliardy dolarů. Za jediný rok se do výzkumů po celé Evropě investuje 53 miliard dolarů. Nejvíce léků vědci testují na onkologické nemoci.
