Praha - Uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř se pravděpodobně pokouší vytunelovat podnik Čepro. Ohrožení této strategické firmy řešil v minulých dnech premiér Mirek Topolánek s ministrem vnitra Ivanem Langerem a ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem. K situaci došlo kvůli letitému sporu o pohledávky, s nimiž údajně operuje právě Krejčíř a jeho spolupracovníci. Ministerstvo vnitra nyní zvažuje, že v krajním případě bude managementu společnosti a jejím budovám poskytnuta i policejní ochrana.
Převod pohledávky v hodnotě 2,6 miliardy korun u společnosti Čepro před několika dny posvětil soudce David Hovorka - tedy stejný soudce, který už před čtyřmi uznal platnost této pohledávky vůči Čepru, aniž se zástupci společnosti dostavili k soudu a měli možnost se hájit. Pohledávku získala lichtenštejnská firma Global Licence and Services Establishment, která sídlí v Lichtenštejnském knížectví. Spekuluje se o tom, že peníze společnosti chce získat uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř. Podle Aktuálně.cz firmu pro Krejčíře založil jeho tehdejší blízký spolupracovník Jakub Konečný, který později beze stopy zmizel.
Hrozba, že Čepro přijde o miliardy, je podle nejnovějších zjištění české policie reálnější, než se zdálo, uvedl server s tím, že zřejmě není vyloučena ani policejní ochrana firmy. Už před čtyřmi lety policie zabránila exekuci na základě sporného soudního verdiktu. Na účtech tehdy byly dvě miliardy, policisté ale exekutora o dvě hodiny předstihli a možnému vytunelování firmy zabránili zablokováním účtů, uvedl server.
Ministr vnitra Langer však nechtěl současné aktivity policie ani svého resortu v kauze Čepro nijak komentovat. Podle kriminalistů zřejmě není jisté, zda je nynější spor o pohledávky v režii Krejčíře. „Formální jednatelka společnosti Global Licence and Services Establishment byla v úzkém obchodním kontaktu s dalšími lidmi v Česku kolem firmy Tukový průmysl. Myslíme si, že tentokrát to nejde přímo od Krejčíře,“ řekl Aktuálně.cz jeden z detektivů.
Státem vlastněná společnost Čepro se zabývá zejména přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů. Podílí se také na ochraňování zásob státních hmotných rezerv. Pod názvem EuroOil provozuje i vlastní síť zhruba 190 čerpacích stanic.
