Oproti loňské zimě byla ta letošní výrazně mrazivější, což se projevilo na vyšších výdajích domácností za teplo. Konec vytápění domů a bytů prodlužuje také chladné jaro. České domácnosti v uplynulé zimě spotřebovaly meziročně v průměru o 11 procent více tepla z tepláren. Nejvíc překvapení byli ti, kteří doma topí uhlím či dřevem. Zásoby jim totiž většinou už došly a teď musejí dokupovat.
„My většinou přes zimu děláme údržbu a letos na to prakticky nebyl čas, protože jsme museli pořád pokračovat ve výrobě,“ říká majitel firmy Dřevo Morava Stanislav Kopeček. Lidé v Česku za topení zaplatí v porovnání s minulým rokem zhruba o 11 procent víc.
Průměrná česká domácnost bydlící v prostorech zhruba 70 metrů čtverečních přidá na teplo v porovnání s loňským rokem 1150 korun, pokud topí elektřinou. Pokud topí plynem, přihodí oproti loňsku 960 korun. Zhruba polovinu zaplatí navíc lidé, kteří mají kotel na dřevo (630 korun) či uhlí (580 korun).
Výrazně dražší bude topení ve velkých sálech a obecních budovách
Obce počítají ztráty kvůli extrémně chladnému počasí. Obvykle už touto dobou ve školách a školkách netopily. Nejhůř jsou na tom krušnohorská města, kde místní obyvatelé mluví o nejchladnějším jaru od osmdesátých let.
Třeba kulturní dům v krušnohorských Kraslicích topí i koncem dubna ve dne v noci. Podle ředitele Petra Fridricha může rozdíl mezi teplou a chladnou sezonou udělat rozdíl i 50 tisíc. V chladném počasí musí obyvatelé Kraslic vytápět domácnosti i 9 měsíců v roce.
Ve škole sousedních Abertam běžně touto dobou topení vypínají. V těchto dnech ale stále běží naplno a v učebnách teploměr ukazuje přes 20 stupňů Celsia. Teploty se v Abertamech pohybují kolem nuly a sněžení dokresluje kulisu zimy. „Za posledních patnáct let si nepamatuju, aby zima zůstala takhle dlouho,“ krčí rameny starosta Zdeněk Lakatoš.
Jen jsme se vrátili z teplých zim zpátky do normálu, připomínají firmy
Podle mluvčího Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavla Kaufmanna je důvodem vyšších nákladů letos chladnější počasí v porovnání s minulými abnormálně teplými zimami. Z dlouhodobého hlediska byla ale podle něj zima průměrná.
„Tímto způsobem je potřeba se dívat i na náklady na topení, které se po předchozích velmi teplých zimách jen vrátily k dlouhodobému normálu a nejsou nijak extrémní,“ uvedl. Dodal, že zatímco v minulé zimě bylo v Česku 26 mrazivých dnů s průměrnou denní teplotou pod nulou, v letošní zimě jich bylo 64. A jeho slova o spotřebě potvrzují i další dodavatelé tepla.
Uložit
