Hnutí Trikolóra letos vyslalo kandidáty do svých prvních celostátních voleb. Nové uskupení Václava Klause mladšího přitom dokázalo v krajských volbách nabídnout více adeptů než řada zavedených sněmovních stran včetně ČSSD a ODS. Podařilo se Trikolóře mobilizovat své příznivce, nebo získat na svou stranu dřívější zástupce jiných stran? Pokud jde o přesuny k Trikolóře, nejčastěji se týkaly právě lidí z řad někdejších kandidátů občanských demokratů. Jak nové hnutí obsazovalo své kandidátní listiny, ukazuje podrobně web ČT24 ve své analýze.
Trikolóra šla do voleb s pátým největším počtem kandidátů. Kdo k hnutí přešel? Podívejte se na vizualizaci
Za hnutí Trikolóra kandidovalo v krajských volbách 680 osob, což je pátý nejvyšší počet ze všech subjektů, které se ucházely o hlasy. Víc kandidátů vysílali do voleb pouze SPD, ANO, KSČM a Piráti. Trikolóra tak předstihla i ODS, ČSSD či KDU-ČSL.
Vzhledem k vysokému počtu uchazečů ve spojení s tím, že Trikolóra působí na české politické scéně teprve od poloviny loňského roku, se pokusil web ČT24 zjistit ve své analýze, jak hnutí skládalo své kandidátní listiny. Zda se Trikolóře povedlo mobilizovat své dosud politicky neangažované příznivce nebo se jí podařilo přesvědčit ke kandidatuře i lidi, kteří se dříve ucházeli o hlasy voličů za jiná politická uskupení.
Kandidáti přešli od ODS, Svobodných nebo SPD
Celkem 680 kandidátů Trikolóry tak bylo porovnáno s 236 tisíci kandidáty, kteří se ucházeli o přízeň voličů ve čtyřech předchozích celorepublikových volbách – tedy v krajských v roce 2016, ve sněmovních v roce 2017, v komunálních o rok později a v loňských do Evropského parlamentu.
Analýza zjistila, že 198 z 680 kandidátů hnutí v minulosti usilovalo o hlasy za jiná politická uskupení – jedná se tak o téměř třetinu ze všech nynějších kandidátů Trikolóry. Nejvíce jich do nového hnutí odešlo z ODS, Svobodných a Realistů. Vyšší počet kandidátů Trikolóry byl v minulosti navržen také hnutím SPD nebo stranou Soukromníků.
Téměř polovinu krajských lídrů získala Trikolóra z jiných stran
Další detaily ukazuje výzkum ohledně konkrétního umístění těchto kandidátů na krajských listinách. Na horních příčkách kandidátek bylo totiž zastoupení lidí, kteří přišli z jiných politických stran, ještě častější – na prvních pěti místech jich bylo přes 40 procent.
Z celkově dvanácti krajských lídrů jich pak za jiné politické subjekty dříve kandidovalo pět, a to s jedinou výjimkou všichni ve sněmovních volbách v roce 2017. Většina z nich si také z hlediska pozice na kandidátní listině významně polepšila. Nejvíce starosta města Březová Martin Gruber, který se v krajských volbách v roce 2016 nacházel na kandidátce ČSSD až na 33. místě.
Obdobná situace byla také u čtyř z dvanácti kandidátů, kteří byli na kandidátkách druzí v pořadí.
Lidé, kteří se v minulosti ucházeli o přízeň voličů za jiné politické strany a nyní kandidovali za Trikolóru na prvních pěti volitelných místech, tak v 67 procentech případů získali u hnutí lepší pozici než ve své předchozí straně. Zároveň je ale nutné říct, že toto pravidlo platí pouze na čele kandidátek a drtivá většina adeptů, kteří k hnutí přešli z jiných stran, naopak získala na listinách Trikolóry horší umístění – konkrétně si polepšilo pouze 25 ze 198 kandidátů.
Ve třech krajích zároveň Trikolóra sestavila kandidátku společně se Soukromníky. V Pardubickém kraji pak přenechala pozici lídra jejich předsedovi Petru Bajerovi.
Kromě voleb do krajských zastupitelstev vyslalo hnutí Trikolóra své kandidáty také do hlasování o třetině senátorů. Třináct z osmnácti jejích adeptů se už nějakého typu voleb v minulosti účastnilo. Jedenáct z nich bylo navržených jinou politickou stranou, dva jako nestraníci. Mezi stranami, odkud senátní kandidáti Trikolóry pochází, je opět nejčastěji zastoupena ODS následovaná KDU-ČSL.
