Praha - TOP 09 chce, aby se mandát ústavních soudců prodloužil z deseti na 12 let a měl by být neopakovatelný. Příslušný návrh na změnu ústavy už strana předložila ve sněmovně. Smyslem prodloužení mandátu je omezení vlivu prezidenta na výběr kandidátů - hlava státu totiž může být zvolena maximálně dvakrát po sobě na pět let. Ústavní soud nyní prochází velkou obměnou, prezident Zeman stihl jmenovat už 11 soudců z celkových 15.
„Máme za to, že toto jsou pojistky, které opravdu zajistí nezávislost funkce ústavního soudce,“ myslí si Stanislav Polčák.
Cílem druhé části návrhu je pak podle Polčáka mimo jiné předejít někdy nedůstojnému projednávání opakovaných kandidatur v Senátu, který musí prezidentské návrhy schválit. Jako příklad uvedl soudce Miloslava Výborného a Jiřího Nykodýma, které horní komora podruhé jako členy ÚS neschválila.
TOP 09 chce zároveň vytvořit placený poradní orgán Ústavního soudu - zasednout by v něm měli bývalí členové soudu. Vede je k tomu snaha využít jejich znalosti a zkušenosti ve větší míře, než je tomu dnes.
Polčák: Senát je spíš rozbuška. Štěch: TOP 09 plácá do vody
Podle Polčáka se při slyšení jak Výborného, tak Nykodýma v Senátu objevily dotazy, které lze považovat z ústavního hlediska za zcela nemístné, za posuzování kandidátů podle toho, jak rozhodovali v konkrétních kauzách, jejichž výsledek se senátorům nelíbil. Z hlediska nezávislosti Ústavního soudu to Polčák považuje za nepřípadné, a má tak za to, že Senát opakovaně prokazuje, že není „ústavní pojistkou, ale naopak se stává ústavní rozbuškou“. „Agresivní vystoupení pana Polčáka musím odmítnout,“ reagoval pro ČT24 šéf horní komory Milan Štěch (ČSSD).
- Proti Nykodýmovi se před hlasováním otevřeně postavili dva senátoři - Pavel Lebeda (za ČSSD) a bývalý zemanovec Vladimír Dryml (dříve ČSSD). Oba svůj názor zdůvodňovali právě postojem někdejšího ústavního soudce k projednávání senátorského návrhu na zrušení zákona o církevních restitucích.
„Jejich názor jsem nesdílel, ale oni mají právo se jako senátoři vyjádřit… Každý má nějakou svoji minulost a ta se bere v potaz - buď otevřeně, nebo skrytě, “ komentoval to Štěch. On sám prý kandidáty hodnotí celkově. Připustil ale, že někteří jeho kolegové se rozhodují na základě konkrétních případů. „Takoví prostě jsme,“ uvedl.
Štěchovi také vadí časté návrhy TOP 09 na změnu ústavy. „Ústava je hlavní dokument naší země. Neměla by se měnit každou chvíli,“ řekl s tím, že TOP 09 „plácá do vody a dělá neustále nějaká gesta“.
Proti návrhu TOP 09 se postavil také stínový komunistický ministr spravedlnosti Stanislav Grospič. Prodloužení mandátu ústavních soudců jednoznačně odmítl. „Už dnes se Ústavní soud ve svých rozhodnutích často situuje do tzv. třetí komory a zasahuje do věcí nikoli v rovině posuzování ústavních zvyklostí a ústavního práva, ale že si absorbuje některá politická rozhodnutí,“ uvedl Grospič. Pro KSČM by podle něj byla přijatelná pouze neopakovatelnost funkčního období ústavních soudců.
Ústavní právník: Ke změnám ústavy se v Česku přistupuje nešťastně
Jan Kysela, expert na ústavní právo, kritizoval v rozhovoru pro ČT24 způsob, jakým se v Česku ústava mění. „Místo toho, aby se pod vládní koordinací sepsaly náměty, pak se o nich za účasti odborné veřejnosti nějakou dobu mluvilo a pak se zpracovaly do podoby novely s víc než jedním tématem, tak přicházejí různí lidé v různou chvíli s různými více či méně chytrými nápady, jak to či ono změnit,“ myslí si Kysela.
TOP 09 také vytkl, že nepostupuje „takticky“, když svým prohlášením popudí senátory, kteří pak budou o novele hlasovat. Z obecného hlediska ale považuje současný systém - možnost opakovaného mandátu ústavních soudců - za mimořádně nešťastný a neobvyklý. „Vzbuzuje to otázku, zda se ti soudci budou chovat nestranně, když mají možnost se ucházet znovu o mandát, který je v rukou politiků,“ podotkl Kysela.
