Praha – Téměř sedm set měst a obcí napříč Českem vyvěsilo tibetskou vlajku na připomínku 56. výročí povstání proti čínské okupaci. „Tibeťané jsou vděční za jakýkoliv projev solidarity, vnímají to,“ říká režisér a fotograf Viliam Poltikovič, který v Tibetu natáčel i s dalajlamou. Podle Poltikoviče jsou Tibeťané už ve své zemi menšinou, přesto se ale nezlomili a drží si svou kulturu. Při povstání v roce 1959 jich zemřelo na 80 tisíc. Tehdejší události chce dnes připomenout i česká pobočka Amnesty International, podle níž Čína masivně porušuje práva Tibeťanů. Ohledně vyvěšení vlajky se ale přeli v Královehradeckém kraji – radnice byla pro, ve vládnoucí koalici ČSSD a komunistů ale akce neprošla. „Proti Tibetu naprosto nic nemáme, na druhé straně je tady velice slibně se rozvíjející spolupráce s Čínou,“ zdůvodnil to náměstek hejtmana Otakar Ruml (KSČM).
Akce Vlajka pro Tibet se v Česku koná už po dvacáté. Letos se do ní zapojí 689 radnic, ale i některé školy nebo úřady. Kampaň vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě jako symbol podpory nenásilného boje Tibeťanů za svá práva a snahu o zachování národní identity. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996.
Akce se odehrávají tradičně 10. března k připomínce velkého povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při němž zemřelo nejméně 80 tisíc Tibeťanů. Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí.
Spory o vlajku v Královehradeckém kraji
I když vlajku Tibetu vyvěsilo téměř sedm stovek českých měst a obcí, protichůdné názory se střetly ve vedení Královehradeckého kraje. „Tibetská vlajka je pro mě vlastně takový symbol demokracie,“ uvedl primátor Hradce Králové Zdeněk Fink (HDK). Ve vládnoucí koalici sociálních demokratů a komunistů ale neprošla. Rezolutně proti se například postavil bývalý předseda Česko-čínské komory, zastupitel a starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD).
Tibetská vlajka tak nakonec zavlála jen na hrubé dřevěné žerdi mimo oficiální stožáry. Přinesla ji opozice − mladí lidovci a paradoxně také ODS, která za své vlády akci většinou bojkotovala. „Jsme zavázáni zbytku světa, abychom podporu, kterou jsme v době totality sami potřebovali, dali také jiným,“ vysvětlil svoji motivaci krajský zastupitel Vladimír Derner (KDU-ČSL). „Pan Číňan se bude zlobit. Ale tam, kde ekonomika vítězí nad morálkou, je začátek cesty do pekel,“ doplnil ho zastupitel Miloslav Plass (ODS). Oproti tomu náměstek hejtmana Otakar Ruml (KSČM) se akci připojit odmítl s poukazem na „velice slibně se rozvíjející spolupráci s Čínou“. Hlasování se zdržel také hejtman Lubomír Franc (ČSSD), který v roce 2013 podepsal v Číně dohodu o investici do gumárenské továrny na Náchodsku.
Tibet se proměňuje, Tibeťané si ale drží svou kulturu
Od doby, co se Tibet stal čínskou autonomní oblastí, se výrazně proměnil. „Změny jsou třeba ve městech velmi razantní. Například ve Lhase, hlavním městě Tibetu, jsem byl s odstupem necelého roku, a kdybych tam neviděl slavný palác dalajlamy Potalu, tak bych ani nevěřil, že jsem ve stejném městě,“ říká Poltikovič s tím, že zmizely všechny staré původní domečky a nahradily je moderní ulice s bankami a zábavními centry. Podle mluvčí české pobočky Amnesty International se původní Tibet výrazně mění i kvůli přestěhovávání. „Od roku 2006 byly přestěhovány asi dva miliony lidí, loni další statisíce. Když vám někdo změní způsob nomádského života a přesídlí vás do socialistických vesniček, tak samozřejmě tam jsou pak lidé vykořenění, potlačuje se jejich kultura, jazyk, víra,“ upozorňuje Martina Pařízková.
Přestože změny v tibetských městech jsou velmi razantní, Tibeťané se podle Poltikoviče nemění. „Je úžasné, že se nezlomili, i přes ten veliký až krutý nápor jsou stále sví,“ říká. „Jsou nasměrování tak, že jsme všichni součástí nějakého celku. Jejich mantrou je 'nechť jsou všechny bytosti šťastné', protože ví, že dokonale můžeme být šťastní jen tehdy, když všichni budou šťastni. Pocit sounáležitosti a propojenosti je u nich běžnou výbavou,“ dodává.
Amnesty International: Čína stále porušuje práva Tibeťanů masivně
Slova o vnitřní síle Tibeťanů potvrzuje i Pařízková – podle Amnesty International Čína masivně porušuje práva Tibeťanů, lidé ale mají stále odvahu odolávat. „Vedle spisovatelů a dalších umělců protestují i mniši. V roce 2009 se začali na protest proti čínské okupaci sebeupalovat, takže čínská vláda represe znovu zesílila, a to i proti rodinám těch mnichů,“ podotýká Pařízková s tím, že Čína cílí postihy na tibetské náboženství a kulturu tradičně.
Tibet podporují čtyři desítky českých měst v rámci Festivalu pro Tibet 2015.
Tibeťané si tak výročí ve vlastní zemi připomínat příliš nemohou. I na nejposvátnějších místech musejí procházet kontrolami při vstupu jako na letišti, říká režisér Poltikovič. Připomínky se ale konají na nejrůznějších místech Česka. Amnesty svolává tradiční happening před čínskou ambasádu, kde se chce vymezit i vůči "výrokům předních českých představitelů o Číně z minulého roku, protože se zdá, že Česko začíná být k porušování práv Tibeťanů shovívavější", uzavírá Pařízková.
Poltikovič a dalajlama
Režisér Poltikovič se v rámci natáčení jednoho ze svých snímků setkal s dalajlamou. „Je velice vřelý, neformální, bezprostřední a vždy se smyslem pro humor. Ta čistá přímá mysl, dobré lidské srdce, to je na něm to podmanivé,“ říká o dalajlamovi. „Teď připravuji pro ČT hodinový snímek, kde dalajlama bude průvodcem po pro buddhisty nejvýznamnějších místech spojených s Buddhovým životem a jeho působením,“ uzavřel.
