Počasí, jaké touto dobou málokdo pamatuje. Vedra, která by spíš patřila k prázdninám, a na druhé straně bouřky a přívalové srážky. V květnu sice napršelo téměř devadesát procent normálu, ale kvůli vysokým teplotám vláha v přírodě stejně pořád chybí.
Počasí se změnilo po 8. červnu – tedy v období po Medardovi. 11. červen byl nejdeštivějším dnem od začátku roku. Nebyl to ale typický Medard, ten by přinesl rovnoměrnější rozložení deště. Třeba na jihu Moravy spadlo za sedm dní sotva pět milimetrů, naproti tomu v bouřkách na Šumavě to bylo i přes dvě stě milimetrů.
Jenže přívalové srážky způsobí přívalové povodně, ty rychle odtečou a na stav spodních vod nemají zásadnější vliv. Potvrzuje to i nedělní hlavní pouť ve Svatém Antonínku na Hodonínsku, kde se pro deset tisíc lidí musela voda dovážet v cisternách. Nefungují kohoutky na zdi kaple, dva vodní vrty jsou zjevně na dně. Po desítkách let přestala téct i voda z uctívané studánky.
Vodu tak mají do areálu vrátit další dva vrty, o jejichž financování farnost poprosila poutníky i vesnice v okolí. I zastupitelstvo odsouhlasilo nakonec příspěvek čtyřicet tisíc korun. Vybrat potřebnou částku pro Antonínek nejspíš nebude dlouho trvat. Před několika lety mezi sebou farníci vybrali peníze na vyhloubení 28 studní na karibském ostrově Haiti. Teď střádají peníze pro místo, které znají velmi důvěrně.
Někde už jsou sinice a voda nevhodná ke koupání
A nadprůměrně teplé počasí v Česku pokračuje dál. Například od začátku května do poloviny června bylo jen šest dní, kdy byly teploty nižší než normál, a to většinou jen o 1 či 1,5 stupně Celsia. Zbývající dny byly nadprůměrně teplé – poslední květen dokonce skoro o sedm stupňů.
Voda v přehradách se tak prohřívá rychleji, než je obvyklé. Většinou se pohybuje nad dvaceti stupni. K nejteplejším patří Nechranice a Nové Mlýny – tam má voda 24 °C. Naopak chladnější jsou například Slapy.
Teplota má výrazný vliv i na kvalitu vody, která se hodnotí v pětibodové stupnici. Mírně zhoršené vlastnosti má tak například Lipno – v Černé v Pošumaví a v Lipně nad Vltavou. Na velkých přehradách zatím žádné zásadní problémy nejsou, zato v některých rybnících se začínají množit sinice. Třeba Velký rybník na Karlovarsku se začal zelenat už 11. června.
„My se s tím tady potýkáme už desítky let, že se nám hned na začátku sezony zkazí voda,“ konstatuje místostarosta Hroznětína Zdeněk Janský (nezař.). Letos tu radnice tak instalovala tři pontony se speciálními sonary. Mají sinice ničit. Radní jsou přesvědčeni, že bez ultrazvuku by teď byla situace na Velkém rybníku ještě horší. Podle posledních odběrů krajských hygieniků tu zatím neplatí úplný zákaz, voda je jen nevhodná ke koupání.
Podle Miroslava Staňka z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se letos opravdu jakost vody zhoršila dříve než v přecházejících letech, a to zhruba o tři až čtyři týdny. Nicméně zákaz koupání zatím hygienici vyhlásili jen na rybníku Sykovec u Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Koupání se v Česku nedoporučuje na pěti dalších místech.
„Když je horké suché jaro léto, nastupují sinice mnohem dříve, už koncem května, začátkem června květy sinic,“ vysvětluje Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu Akademie věd Masarykovy univerzity, který zbavuje sinic vodní nádrže po celém světě i doma v Česku. A zkoumá, jak se organismů zbavit bez použití chemie. Jaký bude další vývoj, bude podle něho nyní záležet na dalším vývoji počasí. „Když bude suchý srpen horký, tak bude sinic opravdu hodně, a když bude deštivo, tak budou sinice na uzdě,“ dodává.
Kromě zmíněného Sykovce by zatím koupání v přírodě lidem ale uškodit nemělo. Zákazy by však měli – ve vlastním zájmu – respektovat. I krátkodobý pobyt ve vodě se sinicemi může vyvolat třeba zánět spojivek. „Kontakt se sinicemi ve vodě může způsobit významné alergické reakce na kůži, ale také systémové příznaky nežádoucí, jako bývají bolesti hlavy, pocity nevolnosti, zvracení či průjem,“ říká lékař Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Marek Pásek.
Pokud už se lidé v nevhodné vodě vykoupou, nedoporučují kožní lékaři otírání ručníkem, lepší je kůži opláchnout čistou vodou.
Nadcházející dny mají být teplé s ochlazením ke konci týdne
A co se léta týká – v průměru bývá podle statistik nepatrně teplejší červenec – ve srovnání se srpnem – asi o půl stupně. I srážek je v průměru o trochu víc v červenci než v srpnu (asi o pět mililitrů).
Extrémně chladno o prázdninách bylo v červenci 1996, na Horské Kvildě bylo vůbec nejchladněji, bezmála minus devět. A naopak nejvyšší teplotu naměřili v Dobřichovicích, a to 40,4 stupně, v srpnu 2012.
Slunovrat přijde ve čtvrtek 21. června, kdy v 11 hodin 8 min vstoupí slunce do znamení Raka a bude nejdelší den a nejkratší noc a začne astronomické léto, to meteorologické a klimatologické začalo už prvního června. „Teď se doba západu a východu slunce příliš nemění, ty nejdelší dny zůstávají v širokém rozmezí, slunce vychází ve 4:50 a zapadá ve 21.12 a takto to bude pokračovat po celý příští týden, pak se to začne zase krátit,“ konstatuje meteoroložka ČT Marie Odstrčilová.
Protože numerické modely mohou meteorologové pro předpověď využívat maximálně na deset dní dopředu, nedá se říct, jaké budou letošní prázdniny, a přesnější predikce se nabízejí jen pro tento týden. Například v Praze ze čtvrtka na pátek se rýsuje citelné ochlazení. „Modely se ale hodně liší – je tu až desetistupňový rozdíl ve výpočtech – od 15 po 25 stupňů. Proto pravděpodobnost je jen kolem pětatřiceti procent,“ vysvětluje meteoroložka ČT Alena Zárybnická.
Pak nezbývá než sáhnout k dlouhodobé předpovědi, která ale nezachycuje extrémy. A podle ní se teploty vrátí k normálu právě začátkem prázdnin.
